Jaký je rozdíl mezi hybridem a standardní odrůdou? Vyznáte se v typech paprik, rajčat a salátů? Objasněme si to.
Jaro už klepe na dveře a pro pěstitele nastává čas nákupu semen a plánování výsevů. Stejně jako má svět technologií svůj hardware, i zahradničení disponuje specifickou mluvou. Pokud se v ní neorientujeme, může být výběr správného osiva v regálu plném barevných sáčků oříšek. Pojďme si osvětlit základní pojmy, jako je hybrid, F1 nebo rozdíly v typech zeleniny, abychom letos nesáhli vedle.
Někteří zahrádkáři, hlavně ze skupiny permakulturistů, vytáhli do boje proti hybridům a vyzývají k jejich ignorování. Není k tomu moc logických důvodů, je ale na každém jednotlivci, jestli si vybere hybrid, nebo standardní odrůdu.
Symbol „F1“ označuje první generaci vzniklou křížením pečlivě vybraných linií. Hlavním přínosem je takzvaný heterózní efekt – síla hybridu. Výsledné rostliny jsou vitálnější a výkonnější než jejich rodiče. Šlechtitelé takto kombinují vysokou úrodu s přirozenou odolností vůči chorobám. Je však důležité vědět, že tato síla se projevuje pouze v první generaci. Pokud byste si z těchto rostlin schovali vlastní semena, vyrostlo by vám v dalším roce pravděpodobně nevyrovnané a slabší potomstvo.
Pokud to na sáčku s osivem není uvedeno zelenina v Česku zahrádkářům nabízená není GMO (geneticky modifikované organismy).
Mezi laickou veřejností občas panuje obava, zda moderní osiva nejsou geneticky modifikovaná. Je třeba jasně říci, že hybrid není GMO. Veškeré odrůdy zeleniny nabízené v běžných sáčcích na českém trhu jsou výsledkem klasického šlechtění, tedy křížení a následné selekce. Moderní postupy sice využívají špičkové laboratoře k testování odolnosti, ale tyto techniky pouze kopírují a urychlují přírodní procesy, aniž by do genetického kódu uměle zasahovaly.
Široké spektrum paprik se dělí podle tvaru a využití. Jehlancovité typy jsou vysoce adaptabilní a úrodné i na venkovních záhonech. Kvadratické (kvádrovité) papriky s tlustou stěnou jsou náročnější a patří spíše do skleníků. Specifickou skupinou jsou kapie se štíhlým plodem určené ke sterilaci nebo „volské rohy“, které vynikají délkou. Pro milovníky zavařování jsou ideální jablíčkové papriky s ploše kulovitými plody nebo kozí a beraní rohy. Pokud hledáme sladké mlsání pro děti, volíme baby papriky, zatímco pro výrobu koření jsou určeny tenkostěnné kořeninové odrůdy s vysokým obsahem barviv.
U rajčat je základem typ růstu. Tyčkové odrůdy vyžadují oporu, zatímco keříčkové rostou kompaktně. Pro nádoby na terasách jsou pak vyšlechtěny speciální balkonové typy. Velmi populární jsou dnes chuťově výrazná třešňová, datlová či koktejlová rajčata v mnoha barvách. Pokud hledáme plody na krájení, volíme masitá bifteková rajčata. Praktickou volbou jsou také LSL odrůdy, které jsou odolné k praskání a vydrží déle skladované.
Multifruit je schopnost rostliny okurky nasadit za každým listem 3–5 samičích květů. Podle toho, v jakých teplotních podmínkách rostlina roste a jak je živena, se pak na každém nodu vyvíjejí 2–3 plody. Tato vlastnost se využívá u nakládaček, je už ale přítomna i u nových hybridů krátkých hadovek.
U okurek vybíráme mezi nakládačkami, polními salátovkami a sklenkovými hadovkami. U hadovek se často objevuje pojem partenokarpie, což znamená, že rostlina tvoří plody bez opylení. Moderním trendem u nakládaček je tzv. multifruit (mnohoplodost), kdy rostlina nasazuje více plodů za každým listem. Velkým přínosem šlechtění jsou geneticky nehořké okurky. Ty mají zablokovanou tvorbu hořčin (cucurbitaceinů), takže ani při stresu nebo suchu plody nezhořknou.
Největším problémem salátu je předčasné vybíhání do květu. „Celoroční saláty“ se vyznačují vysokou odolností k předčasnému vykvétání a mohou se pěstovat ve venkovních podmínkách od jara do podzimu.
Kromě klasických hlávkových a ledových salátů dnes existují saláty římské či listové, které lze sklízet postupně. Zajímavou metodou je pěstování „baby leaf“, kdy se sklízí jen mladé lístky pro rychlou spotřebu. Při výběru je klíčové sledovat, zda jde o odrůdy pro jarní rychlení, nebo o „celoroční“ typy, které jsou odolné proti předčasnému vybíhání do květu během horkého léta.
I mrkev má své typy. Nejznámější karotka typu Nantes je univerzální, zatímco typ Chantenay s kratším kořenem je ideální volbou pro těžší nebo kamenité půdy. Pro dlouhodobé skladování jsou pak nejvhodnější velké typy Berlikum nebo Flakee. Existují dokonce i speciality s kulatým kořenem připomínajícím ředkvičku.
V popisech osiv se často setkáváme s pojmy rezistence a tolerance. Rezistence znamená totální odolnost – patogen rostlinu vůbec nenapadne. Tolerance je schopnost rostliny s patogenem žít; nemoc ji sice zasáhne, ale rostlina přesto poskytne úrodu. Speciálním případem je polní tolerance, která umožňuje rostlině odolávat tlaku choroby venku mnohem déle, což vám zajistí delší období sklizně bez nutnosti postřiků.
Foto www.dobrasemena.cz a Shutterstock
Již ve starém Egyptě znali celer pro jeho léčebné a afrodiziakální účinky. Dnes je ceněn zejména pro svůj obsah vitaminů a minerálů.
Kdy se jaro naplno rozběhne, nelze předem určit, ale některé postupy užívané při jarní péči o půdu, při výsevech a výsadbě má smysl dodržet.
Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový.
Při nakupování osiva ve specializovaném obchodě můžeme počítat s čistotou, odrůdovou pravostí a klíčivostí semen.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
