Je optimální čas pro setí špenátu pro časné jarní sklizně. Jak a kdy špenát vysévat a jakou péči mu věnovat?
Špenát je chladnomilná zelenina, která dobře snáší naše zimy a lze ji pěstovat i pro přezimování. Pro časné jarní sklizně vyséváme:
Jarní výsevy ze semen vysátých v březnu lze sklízet již 5–6 týdnů po výsevu. Podzimní špenát je vhodný jako následná plodina po sklizni jiných plodin.
Špenát preferuje hlinitopísčité, dostatečně vododržné půdy. Naopak nesnáší půdy suché, kyselé či větrné polohy. Sejeme do řádků 15–20 cm, s ohledem na krátké vegetační období a mělký kořenový systém má vysoké nároky na vláhu. Nedostatek vody zpomaluje růst, snižuje počet listů a způsobuje předčasné vybíhání do květu.
Vysoké teploty a dlouhý den způsobují vybíhání špenátu do květu, kdy rostlina ztrácí chuť a tuhne. Jaro a podzim jsou proto ideální pro pěstování zahrádkářům na domácích záhonech. Pro úspěšné pěstování je důležitá odolnost odrůd k plísni špenátové. Pro podzimní kultury volte odrůdy s odolností k vybíhání do květu, pro přezimování pak s dobrou mrazuvzdorností.
Špenát je citlivý na etylén – neskladujte jej vedle jablek, melounů nebo rajčat, protože uvolňovaný etylén způsobuje žloutnutí listů.
Velmi dobře snáší mráz, vymrzá pouze za holomrazů. Je dobré ho proto venku chránit netkanou textilií.
Kozlíček polníček (Valerianella locusta) je nenáročná listová zelenina pěstovaná pro chutné a šťavnaté listové růžice. Seje se v září až říjnu pro sklizně na jaře. Vyséváme na řádky 15–20 cm, v řádku 0,5–1 cm od sebe. Polníček dobře snáší mráz a jeho listy mají vysokou nutriční hodnotu – obsahují vitaminy C, A, B a E, kyselinu listovou, rutin a vápník. V kuchyni se hodí jako salát či obohacení čerstvých pokrmů.
Foto Semo Smržice, a.s.
Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.