Rostlinolékaři třídí tzv. abiotické vady ve vývoji rostlin proto, aby snáze mohli najít příčiny nedostatku, za kterým nestojí ani choroba ani škůdce.
Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám.
Jak poškozuje nadměrné množství vody růst, vývoj a plodnost rostlin? A do jaké míry ovlivní úrodu sucho, vítr, teplo, sluneční úžeh a úpal?
Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.
Stává se: Kdo pěstuje rajčata venku bez ochrany před deštěm, sází méně odolné odrůdy a chová se statečně – tedy neošetřuje rajčata proti plísni bramboru – , občas spláče nad výdělkem.
Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Radost zahrádkáře z prospívajících, zdravých rostlin, z kvalitní úrody a sklizně mohou pokazit poruchy, jejichž příčiny spočívají v půdě.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas pokazí nekróza, virózy, bakteriózy a další rostlinné poruchy a choroby. Lze plody bránit před nákazou a poškozením?
Zejména u teplomilných druhů zeleniny dochází v časném jarním nebo v podzimním období k mrazovému poškození a to již i při nízkém poklesu teplot pod bod mrazu.
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.
