Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. Tentokrát se zaměříme na plevel, choroby rajčat i problémy se zeleninou na zahradě.
Dotaz čtenářky:
„Skleník i záhonky mám plné plevele. Kvete maličkými bílými kvítky, tvoří celé koberce. Po povodni je ho stále víc a ručně nestíháme plít. Prosím, jak se ho zbavit i se semeny? Na podzim jsme dávali jen vápno, ale nepomohlo.“
p. Marušíková
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Jedná se o ptačinec. Běžné vápno nepomůže, účinné je dusíkaté vápno, které při zarytí do půdy ničí část semen. Je třeba počítat s tím, že po zapravení do 15 cm už nelze půdu rycími pracemi obracet hlouběji, jinak by se vytáhla semena z vrstev, kde přípravek nezabral. Pomoci může také mulčování nebo ponechání pozemku rok až dva ladem a opakovaná aplikace totálních herbicidů při dorůstání plevele.
Dotaz čtenářky:
„Místy stonek rajčat hnědne, listy vadnou a některé plody také. Prosím o radu, jestli jde o plíseň a zda je možné rostliny zachránit.“
p. Vojáčková
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Podle popisu jde nejspíše o plíseň rajčete (plíseň bramborová na rajčeti), případně o alternáriovou skvrnitost. Obě choroby mohou napadat stonek, listy i plody. Pokud nejsou napadeny všechny cévní svazky, lze postup zastavit.
Doporučuji použít přípravky s účinnou látkou azoxystrobin (např. Ortiva, Plíseň STOP, Padlí STOP) nebo Revus. Bio přípravky fungují spíše preventivně. Při silném napadení lze využít zálistek pod poškozením, který může ještě zaplodit.
Dotaz čtenářky:
„Většina mé karotky je zdeformovaná. Čím to může být?“
p. Vojáčková
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Pravděpodobně jde o půdní podmínky – tvrdá, ulehlá nebo kamenitá půda způsobuje, že kořeny narazí na překážku a deformují se. V takových půdách je vhodné volit odrůdy mrkví kratšího kónického typu, například Kuroda nebo Chantenay.
Dotaz čtenářky:
„Rukola i červená řepa na zahradě špatně prospívají, listy jsou poškozené, připomíná to napadení molicemi. Co to může být?“
p. Vojáčková
Odpověď Ing. Ivana Dvořáka (ČZS):
Pokud máte také nějaký dotaz neváhejte a obraťte se na naše odborníky ČZS 
Foto archiv časopisu Zahrádkář
Čtenáři se ptají, odborník radí. V tomto přehledu najdete odpovědi Ivana Dvořáka (ČZS) na tři aktuální problémy zahrady, které se týkají paprik, jablek a maliníku.
Nedávno jsem sel a připravoval sadby zeleniny a už zase likviduji porosty rajčat a papriky. Tyhle podzimní chvíle opravdu nemám rád. Ani ve skleníku ne.
V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech.
Jedna z nejčastěji pokládaných otázek, kterou dostávají prodejci okrasných rostlin, se týká zimovzdornosti jednotlivých druhů. Jde o zásadní informaci k pěstování trvalek.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
