Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.
Dřeňovému hrachu (Pisum sativum convar. medullare) se příznačně říká hrách k vylupování nebo zelený hrášek. Rostlina je buď poléhavá, nebo vystoupavá či ovíjivá, šplhavá, výjimečně též keříčkového typu. Například odrůda Kudrnáč.
Typy hrachu, které mají menší vzrůst a vytvářejí kompaktní nepoléhavé porosty, se objevily při šlechtění odrůd. Mají poslední páry listů nahrazeny úponky a označují se jako semi leafless typy. To, že nejsou méně úrodné, si můžeme ověřit na své zahrádce.
Porosty hrachu: vpředu Kudrnáč, vzadu Alderman
Jediným hrachem setým dřeňovým, který mezi úponkaté odrůdy patří, je Kudrnáč. Je to odrůda pro pohodlné lidi, kteří nechtějí pro hrách vyrábět či stavět žádné sítě nebo opěrné plůtky. Úponky se do sebe zaplétají, a tak vytvářejí nevysoký samonosný porost.
Hrách se sklízí postupně, nebo se vytrhá celý porost najednou a někde ve stínu na židličce či lavičce se lusky otrhají a vyloupou.
Fialové lusky mají hrachy seté typu Kapucín nebo odrůdy patřící mezi pelušky (hrách rolní Pisum sativum var. arvense). Semena pelušek se zpravidla pěstují do krmných směsí. Starší ročníky vědí, že peluška kvete barevně a že má u základů palistů na stonku tmavou skvrnu. A také vědí, že stojí za to, natrhat si lusky i z tohoto porostu. Jen se musí vychytat ta správná zralost.
S dozráváním dostávají hrášky natrpklou chuť. Tato peluška je výjimkou. Pěstuje se jako hrášek k vylupování. Sladkou chuť si podržuje déle než její krmná sestra. Modrý lusk je něco, co přitáhne pohled sousedů, ale hrášek uvnitř je na 100 % zelený. Při výsevu a po dozrání snadno tyto odrůdy odlišíme, nemají semeno světlé, ale tmavé, skvrnité.
Od ostatních hrachů se peluška odlišuje v semeni. Zralé nebývá svraskalé, zelené, žlutozelené, žluté, ale hnědé, hnědavé, skvrnité, spíše kulaté. Hrachy patří mezi samosprašné druhy zeleniny, málokdy se povede hmyzu dostat do květu dříve, než se květ opylí sám.
Zatímco Kudrnáč zůstává po přesevu stejný, u modroluských hrachů, pelušek se může stát, že se objeví rostliny s lusky zelenými. Semena z nich sníme, do dalšího roku je neuchováváme. Osivo sklízíme jen z rostlin modroluských.
Hrách setý kapucínský Blauwschokker dorůstá výšky160-200 cm, je pnoucí, z lusků se vylupují zelené hrášky
Hrách snáší běžné půdy, ne mokré, těžké. Nedoporučuje se přihnojovat porost dusíkatými hnojivy a vysévat hrách vícekrát na jedno místo zejména tam, kde trpí červivostí. Červavé lusky je vhodné likvidovat tak, aby se škůdce nemohl dále množit, – odstranit je ze zahrady, nebo je dát ohni.
Hrachy patří mezi plodiny, které do půdy dodávají organickou hmotu – humus – a též určité množství dusíku, které vyrábějí hlízkové bakterie na jejich kořenech.
Foto autor
Ač se může zdát, že hrách cukrový patří k plodinám běžně a hojně pěstovaným, není tomu tak. Mnozí kupují cukrový hrách s představou, že lusky budou obsahovat pěkná, velká, slaďoučká semena.
Jedlý bob patří ve střední Evropě k hojně pěstovaným druhům zeleniny. Pozornosti se těší na farmářských trzích v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku.
Když přijde jaro, začínáme se obyčejně starat o to, co všechno a kdy můžeme vysévat.
Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšířil do Evropy a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté odvezli s sebou.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
