V červnu rajčata, papriky a další rostliny potřebují závlahu, přihnojování, vyvazování, vyštipování a ochranu proti chorobám a škůdcům.
Nadbytek vápníku v půdě obecně není škodlivý. Svědčí o tom i hospodaření v oblastech, kde se vyskytují krasy, případně se tam vápenec těží.
Nejspíš bychom na pohádkovou otázku znali odpověď bez nápovědy. Snad i děti počítačového věku. Připomeňme si víc z české makové tradice.
Doplňkový letní řez jabloní a hrušní použijeme, když je jasné, že je z nějaké příčiny narušena rovnováha mezi růstem a plodností stromu.
Fazoly se liší barvou i tvarem lusků: Jsou zelené, žluté, fialové, v řezu kulaté, ploché. Rovněž různé barvy zrn zpestřují užití plodiny.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Stává se: Kdo pěstuje rajčata venku bez ochrany před deštěm, sází méně odolné odrůdy a chová se statečně – tedy neošetřuje rajčata proti plísni bramboru – , občas spláče nad výdělkem.
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
