Bojujete s mechem v trávníku? Vápnění může napáchat víc škody než užitku. Poradíme, co dělat, aby byl trávník hustý a zdravý.
Mezi zahrádkáři koluje řada mýtů o tom, jak se efektivně zbavit mechu v trávníku. Ten nejrozšířenější tvrdí, že za vše může kyselá půda a řešením je masivní vápnění. Praxe v zahradách však ukazuje, že mech se často vesele šíří dál i po „vápenné lázni“. Kde je tedy skutečná příčina a proč může neodborný zásah ohrozit i vaši úrodu ovoce?
Existují mýty a legendy o tom, co a jak se má dělat, aby zahrada fungovala – nebo co za co může. Říká se například, že ořešák se má třikrát přesadit, aby plodil, nebo že mech v trávníku je vždy důsledkem kyselého pH půdy. O přesazování ořešáků můžeme polemizovat jindy, dnes se ale zaměříme na trávníky.
Ruční vyhrabávání mechu a prořezávání povrchové části trávníku
Do redakce často přicházejí dotazy, jak se zbavit mechu v trávníku. Mech nacházíme nejčastěji na stinných a vlhkých místech, ale objevuje se i jinde. Základní poučka říká, že mechy rostou tam, kde je kyselé pH půdy. A tak se trávníky pod stromy i na slunci vápní v domnění, že mech zmizí. Jenže on často roste dál – a někdy dokonce ještě lépe.
Mechu se zbavíme především mechanicky a správnou péčí o trávník. Základem je vyhrabání živého mechu, vertikutace a následné dosetí a přihnojení trávníku. Další možností je aplikace ředěného roztoku modré nebo zelené skalice. Po jejím použití mech odumře, zčerná a je nutné ho vyhrabat. Následuje dosev nebo alespoň důkladné přihnojení porostu. Využít lze i komerční přípravky se skalicí, které často obsahují i živiny podporující odnožování trav. Hustý a vitální drn totiž návratu mechu účinně brání.
Vertikutace a důsledné odstranění mechu a travní plsti
Pokud hladový trávník nepřihnojíme a řídký porost nedosejeme, byly všechny předchozí kroky zbytečné. Trávníku tedy nepomůže vápenaté hnojení, ale vyvážený přísun všech potřebných živin. Ideální je začít dusíkatým, snadno rozpustným hnojivem a následně pokračovat tzv. plnými hnojivy, ideálně doplněnými o stopové prvky. Právě správná výživa je rozhodujícím faktorem vitality trávníku – a tím i jeho odolnosti vůči mechu.
Nadměrné vápnění může způsobit blokaci stopových prvků. Vápník je totiž v půdě „vypne“ a rostliny je pak nejsou schopny přijímat. Výsledkem mohou být vážné problémy i u ovocných stromů.
Křenčení
Jabloně a hrušně rostoucí v opakovaně vápněném trávníku mohou trpět korkovatěním plodů (tzv. křenčivostí) nebo kaménkovitostí v oblasti jádřince. Nedostatek bóru se navíc spojuje s horším opylením květů a deformacemi plodů. Tam, kde je v plodu málo semen, roste plod nerovnoměrně a zůstává menší.
V půdách s nadbytkem vápníku, kde je bór blokovaný nebo zcela chybí, se nedaří ani jahodníku. Ten obecně nemá rád neutrální až zásadité půdy a nedostatek bóru u něj vede k deformacím plodů.
Pouzdra semeníku u Golden Delicious. Nad pouzdry bez semen se plod nevyvíjí pravidelně
Špatně zvolený postup při likvidaci mechu v trávníku tak může způsobit řetězec problémů: od nehezkého trávníku až po nezdary při pěstování stromů a keřů, které nám berou chuť do další práce na zahradě.
Až se na jaře budete znovu zlobit, že si mech i ve vyvápněném trávníku dělá, co chce, zkuste jinou cestu. Zaměřte se na podporu trávníku živinami, pravidelný dosev a sečení.
Chloróza na broskvoni. Diagnóza zní – nedostatek přístupného železa v půdě s vysokým obsahem vápníku
Pamatujte, že nadbytek vápníku dokáže blokovat i další prvky a vyvolat tzv. chlorózu. U broskvoní bývá způsobena nedostatkem železa, zatímco blokace bóru může souviset s praskáním pecek i celých plodů. Přebytek vápníku na úkor bóru neprospívá ani maliníku nebo kvalitnímu vývoji hroznů vinné révy.
Foto autor
Jaro je obdobím příprav celé zahrádky na nadcházející sezonu. Nezapomínáme ani na trávník, který si po zimě zaslouží důkladnou očistu.
Mech, ale především plevel dokáže potrápit každého, kdo má kus zelené plochy u domu. Jak jeho výskyt co nejvíce eliminovat?
Chceme mít na zahradě krásný a zdravý pažit, nebo mech, který se čím dál tím víc rozrůstá? Pokud to první, bez naší pomoci to nepůjde.
Ostré nože vertikutátoru vynesou z půdy vrstvičku rostlinné hmoty, která omezuje zásobení travních kořínků vodou a živinami. Zčásti přitom likvidují i plevele.
Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.
To si tak šlechtíte trávník a přijde stádo divočáků a místo trávníku můžete sázet brambory.
Na trávník, ve kterém nemají nějaké lahůdky, zpravidla nejdou. Když jsou v půdě pod pažitem ponravy nebo myši, tak opravdu dokážou udělat velké škody. Ten na pohled jemný a citlivý rypáček je strašný ničitel travnatých ploch.
V tom s Vámi naprosto souhlasím. Ale jen varuji, že pokud nemáte pod trávníkem žádné žížaly a hmyz, tak bude pravděpodobně umělý 🙂
Ne, teď vážně. Stádo prasat při své cestě odryje naprosto všechno měkčí. I „trávník“ o rozměrech 0,5×0,5m uprostřed kamenité polní cesty. Mám s tím osobní zkušenosti.
A už dost. Ten článek je o mechu 😉
On trávník zbavovaný pravidelně všeho co není tráva (herbicidy), sekaný na minimum, vysetý na písčité lože, pravidelně vytápěný spoustou vody, vertikutovaný, aerifikovaný, intenzivně minerálně hnojený, nemá hmyzu, členovcům a následně i predátorům, kteří se jimi živí, co nabídnout.
Mech v trávníku: proč vápnění nefunguje a co dělat místo něj
Nejak jsem tam tu odpoved proč vápneni nepomuze nenašel. Pěkně tedy hloupy a zavadejici nadpis. Editor je pekny vylupek.
Přesňě toto jsem prováděl několik let po sobě. Vertikulátor plus odstraňovače mechu na bázi skalic. Výsledek? Trávník se změnil k nepoznání. Rostly tam pouze dvě rostliny. Prasečník kořenatý a jitrocel.
Mech se během roku opět přihlásil. Vertikulací se totiž kořeny nežádoucích rostlin rozsekají a v povzdušněné půdě pak doslova letí. Vše ostatní svými listy pak udusí, neb leží těsně na zemi a vlastně jim neublíží ani sekačka.
Několik let mi pak trvalo, než jsem se těchto plevelných rostlin mechanickou cestou zbavil.
Tolik asi k vaší radě, která nemusí fungovat úplně všude.