V minulosti býval mnohde na plotně od podzimu v pohotovosti velký hrnec, ve kterém se máčely šípky. Občas probublaly varem.
V České republice jsme v letech 2010 až 2019 spotřebovali mezi 9,3–11,2 kg cibule na osobu za rok. Ze zeleniny jsme jen rajčat snědli víc.
Na zahrádce máme chybějící vláhu zpravidla vyřešenu stálým či občasným zdrojem vody. Ale jak snáší sucho plodiny, které zavlažují jen srážky?
Psal jsem to víckrát a znovu připomenu: Bez ohně se vařit dá, bez cibule prakticky ne. Výhody cibule využijeme naplno, když jí bude doma dost.
Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.
Pěstovat cibuli připadá někomu snadné, jiný pozorně sleduje, jak kvalitní české odrůdy doplňují odrůdy zahraniční, které lze pěstovat jak ze semen, tak z nich dělat sazečku.
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Vedle semínek zeleniny určených pro jarní výsevy se prodávají i semena určená na klíčení k jídlu. Klíčky obsahují vitaminy, minerály, enzymy a další látky prospěšné zdraví.
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.
