Vyhledávání článků podle tagu cibule

Hokkaido k uskladněni
celer česnek cibule kapusta mrkev petržel skladování zeleniny tykve zelí

Jak uchovat zeleninu co nejdéle a co nejlépe?

5. 11. 2021 Jan Prášil

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.

číst více
Cibule Všetana, Štutgartská, Sturon
cibule odrůdy cibule ozimá cibule srpen Sturon Štutgartská Všetana

O cibuli bez pláče a plány pro výsev a výsadbu ozimých odrůd

7. 8. 2021 Ivan Dvořák

Pěstovat cibuli připadá někomu snadné, jiný pozorně sleduje, jak kvalitní české odrůdy doplňují odrůdy zahraniční, které lze pěstovat jak ze semen, tak z nich dělat sazečku.

číst více
Kresba vývoje česnekové palice
červenec česnek cibule léto polehlá nať skladování zeleniny

Česnek a cibuli sklízíme podle vzhledu natě

11. 7. 2021 Zdroj: časopis Zahrádkář

Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.

číst více
Salátům chybí vláha, vybíhají do květu
cibule mrkev rajčata ředkev salát zavlažování zeleninový záhon

Abeceda zelináře: zavlažování zeleniny, její nároky na vodu

9. 6. 2021 Martin Koudela

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

číst více
Osivo fazolu
červená řepa cibule mrkev pastinák petržel kořenová ředkvičky špenát

Proč některé druhy zeleniny vyséváme bez předpěstování?

12. 5. 2021 Martin Koudela

Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.

číst více
Klíčky ředkve, čočky, vojtěšky a cizrny
cibule enzym hrách klíčení klíčky minerální látky mungo ředkvičky vitaminy

Obohaťte si jídelníček výživnými klíčky ředkviček, cibule, hrachu

20. 12. 2020 Ivan Dvořák

Vedle semínek zeleniny určených pro jarní výsevy se prodávají i semena určená na klíčení k jídlu. Klíčky obsahují vitaminy, minerály, enzymy a další látky prospěšné zdraví.

číst více
Česnek
amoniakální dusík česnek cibule ledkový dusík nepaličák pacibulka paličák

Jak se daří vašemu česneku? Našemu dobře, ale až po letech

20. 5. 2020 Ivan Dvořák

Rostou u nás paličáky, nepaličáky, moravské širokolisté i úzkolisté česneky, tzv. rusáky. Odrůdy ozimé i jarní, rané i pozdní.

číst více
cibule hrášek košťáloviny mrkev ředkvičky špenát únor vegetační doba výsevy

Vyséváme zeleninu: na záhony, do pařeniště, na parapet

26. 2. 2020 Lukáš Váňa

Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy.

číst více
Cibule a křen proti nachlazení
chřipka cibule kašel křen majoránka nachlazení virózy zdravý med

Majoránka, česnek, cibule, křen proti viróze, nachlazení, kašli

12. 1. 2020 Květa Korečková

Dostihla vás chřipka, nachlazení nebo nepříjemný kašel? Než vyrazíte do lékárny pro kapky a tabletky, koukněte do špajzu.

číst více
Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře
česnek cibule dýně kapusta krecht mrkev uskladnění zeleniny

Tipy pro skladování cibulové, kořenové a listové zeleniny

11. 10. 2019 Martin Koudela

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např. u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g. U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

  • Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
  • Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj. Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit. Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

  • U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
  • Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.
Sklizeň zeleniny

Zeleninu pro skladování sklízíme šetrně, v optimální sklizňové zralosti

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy. Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny. Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Čerstvá a vysušená mrkev

Svěží kořen mrkve po sklizni (A) a kořen mrkve po několika týdnech uskladnění v suchých prostorách (B)

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme. Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje. Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Zelenina ve sklepě

Sklep vhodný pro uložení zeleniny

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře

Uskladnění kořenové zeleniny ve vlhkém písku

  • V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
  • Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
  • Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.
Vyvezené pařeniště se hodí jako sklad zeleniny

Založení zeleniny ve vyvezeném pařeništi

  • Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.
Dýně uložené na zimu ve skleníku

Dýně lze uložit do vyprázdněného skleníku

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Mrkev a cibuile mají odlišné požadavky na uskladnění

Nevhodná kombinace zeleninových druhů pro společné skladování. Cibuli stačí nižší vlhkost, mrkev potřebuje vyšší.

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

číst více
1 2

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

28. 11. 2021

Stálezelené listnáče chráníme v zimě i před sluncem a větrem

U stálezelených pěnišníků, tisů, bobkovišní a cesmín vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré postavit stínicí konstrukci.

zobrazit další rady a tipy