Články - strana 215

Ve srovnání s létem stoupá v podzimní zelenině obsah dusičnanů. Pěstitelé mohou dodržením některých zásad snížit množství dusičnanů.Nízký obsah dusičnanů v zelenině požadují i zdravotní a hygienické normy. Vhodné pěstitelské postupy a opatření mají smysl také kvůli významu zeleniny pro zdravou výživu.

Přestěhujeme choulostivé vodní rostliny do zimovišť, z jezírek odstraníme veškeré odumřelé nebo odumírající rostliny a listy. Agresivní rostlinné druhy omezíme a zajímavé pobřežní a bahenní rostliny množíme dělením trsů.

Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.

Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.Pro suché kytice a aranžmá jsou nejvděčnějšími rostlinami v zahradě: žlutě kvetoucí řebříček (Achillea filipendulina), máčka alpská (Eryngium alpinum), bělotrn (Echinops), štětka (Disipace), plesnivka perlová (Anaphalis margaritacea), šáter (Gypsophila), paznehtník (Acanthus), okrasné česneky (Allium), makovice (Papaver), měsíčnice roční (Lunaria annua), mochyně zahradní (Physalis alkekengi) a všechny traviny.

Na přelomu září a října začínáme s přípravou bylinkové zahrádky na zimu. Na příští rok můžeme vysévat heřmánek, k zimnímu přirychlování přemístíme pažitku.

Koláče, štrúdly, kompoty, pyré... Úrodu jablek využijeme na mnoho způsobů. Experimenty a netradiční recepty zpestří zásoby zavařeného ovoce.Zajímavá a neobvyklá je jablečná marmeláda s růžovými lístky. Růže stolisté rozkvétají i koncem léta. Nemají už tolik květů jako v červenci, ale na přípravu marmelády budou stačit. Lístky růží jsou při sběru světle růžové, svařením a louhováním pustí krásně růžovou barvu a zesílí jejich aroma. Jablka dodají nakyslost, obě chutě a vůně se propojí, vzájemně zvýrazní a nepotlačí jedna druhou.

Ozdobné plody okrasných dřevin krášlí zahrady dlouho do chladného podzimu, dokonce i během mrazivé zimy.

„Když jsem v únoru tohoto roku ochutnal první plod Opálu z loňské sklizně, měl jsem dojem, že tančím na slavnostním plese.“ Také tak může začít příspěvek pomologické diskuse.

Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám? Máme kmen uskladnit na topení, nebo je třeba jej co nejrychleji spálit?

Zejména u mladších stromků, které mají ještě hladkou kůru, kontrolujeme na podzim, zda ve spodní části kmenů ovocných stromů nejsou stopy po hraboších. Mladá kůra kmenu je ohrožena okusem více než tvrdá a hrubá kůra starších stromů. Zjistíme-li přítomnost hrabošů, měli bychom hlodavcům zabránit v tom, aby pod stromem našli úkryt. Hraboši se neukládají k zimnímu spánku a mohou tedy i pod vrstvou mulče nebo napadaného sněhu celou zimu okusovat kmeny a způsobit nenapravitelné škody.

Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady.

Potěšení z prvních jarních květů začíná vlastně už na podzim. V září a říjnu hledáme na svých zahradách nejvhodnější místa pro výsadbu cibulovin. Možností je dost.