Ivan Dvořák - strana 10

Blíží se Barbora, mnozí z nás dodržují tento svátek, aby měli i vánoce rozkvetlé. K rychlení jsou vhodné větvičky ze zlatice, ale i broskvoně.

Kdo to zná? Zima někdy přijde bez ohlášení a zaskočí nás, protože na zahradě zůstaly třeba odkvetlé letničky nebo trvalky a keře bez úprav.

K zámeckým zahradám a oranžériím patřily různé druhy rostlin, které u nás kvetly v zimním období. Orchideje, citrusy a právě i kamélie.

Čajovník je poměrně nenáročná rostlina. Daří se jí i v chladnějších evropských podmínkách, ale je třeba ji zazimovat např. v zimní zahradě.

V záhonech, truhlících, nádobách či smíšených výsadbách působí drátovec velmi efektivně právě pro svůj atypický, bělavý vzhled.

Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.

Co dělat proto, aby strupovitost či monilióza měli co nejmenší šanci? Prevenci bychom neměli podceňovat. Hodně pomůže, ale ne vždy stačí.

Někdo hlízy ukládá do písku, někdo do rašeliny nebo je zasypává pilinami. Každá hlíznatá rostlina ale chce jiný přístup.

Je konec října či začátek listopadu ještě vhodný na výsadby trvalek? Nebylo by lepší, abychom tuto činnost odsunuli a počkali až na jaro?

Každý pěstitel zoufá, když při sklizni zjistí, že má mrkev a petržel popraskané nebo rozdělené kořeny nebo když se objeví rez. Co změnit?

Vzrostlý ořešák s chutnými plody je poklad zahrady. Jak a kde se ale hledaly vhodné semenáče, které by stály za pěstování?

Kdoulovec i kdouloň patří do čeledi růžovitých. Oba mají krásní květy a různě velké plody, kterým říkáme malvice.