Ivan Dvořák - strana 31

V každé zahradě by mohl kvést šeřík. Pro svou jarní atraktivitu, pro vůni i kvůli pěkným tmavě zeleným listům.

Při rozkvétání jabloní se můžeme setkat s tím, že různě velká část poupat se neotevírá a zasychá.

Do Průhonického parku se lidé vydávají za kvetoucími rododendrony hlavně v květnu, ale rok 2020 přivedl květy na světlo světa už koncem dubna.

Stálezelené brsleny mohou překvapit nestálostí barvy listů. Keře si pořizujeme kvůli jejich zdobné dvoubarevnosti, ale ta se někdy začne vytrácet.

Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.

Příroda okolo nás je vlastně testovací laboratoř. Pořád se snaží něco vymyslet, pozměnit. Někdy jsou změny trvalé, jindy se časem vracejí zpátky.

Uvažujete o výsadbě rostlin do nádoby, které zútulní nějaký více méně veřejný prostor? Například předzahrádku bytového domu, vstup do obchodu nebo pietní místo?

Při procházce městem jsem se těšil krásou sakur. Byla by dokonalá, kdyby ji nekazil týž zdravotní problém, jaký se objevuje u jedlých třešní.

I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.

Botanická jména a užívaná pojmenování rostlin se někdy prolínají, jindy míjejí. Pěstujeme cínie a afrikány, ale málokdo ostálky a aksamitníky.

Jaro – doba rašení, doba po odkvětu, začátek léta, léto – doba zrání třešní, doba po sklizni. To jsou termíny, kdy řezat třešně.

Sadaři nebo zahrádkáři mají důvod znát meruzalku zlatou (Ribes aureum) jako podnož pro stromkové tvary rybízů a angreštů.