Zatímco lesním borůvkám se na zahrádce nedaří, jejich sestře borůvce chocholičnaté ano. Tyto borůvky ze Severní Ameriky dorůstají až dvoumetrové výšky.
Borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je známa pod několika názvy: Říká se jí borůvka zahradní, hroznovitá, velkoplodá nebo kanadská.
Na rozdíl od většiny pěstovaných ovocných druhů vyžaduje odlišné půdní podmínky, zejména pokud jde o pH, které potřebuje mít v rozmezí 3,8–4,5 (udává se také 4,2–5,2 s ideálním optimem 4,5–4,8).
V zahradě lze pěstovat dva druhy ovoce, které má podobné účinky jako borůvky a v části sezony je zastoupí – černý rybíz a maliny.
Borůvky působí v organismu jako antioxidant, podporují mozkové funkce, srdeční činnost, působí i proti některým formám rakoviny, pomáhají namáhanému zraku. Zpomalují nástup Alzheimerovy choroby, mají antibiotické účinky, jsou vhodné i pro diabetiky.
Koláč z kanadských borůvek v chuti ani barvě nezklame
Borůvky lze docela dobře skladovat v chladu. Ve srovnání s malinami a jahodami vydrží mnohem déle. Z tohoto pohledu je špičková odrůda Brigitta, tu lze bez větší úhony a ztráty kvality uchovat 3–4 týdny.
Zajímavostí je i to, že u odrůdy Duke se aroma a chuť rozvíjí právě až po zachlazení. Zbytečné jsou obavy, že koláč z těchto borůvek nebude mít tu správnou borůvkovou barvu. Po upečení bude od toho z lesních borůvek k nerozeznání.
Na pěstování borůvek se musíme připravit. Donedávna se tradovalo, že keř musí mít jámu 1x1x1 m (1m³), nyní se od tohoto objemu ustupuje. Borůvka tak hluboko nekoření a navíc v nepropustných půdách se z takové jámy stává vodní rezervoár.
Pozdní Chandler prodlužuje sklizeň do září. Jeho plody mají v průměru i více než dva centimetry.
Máme dvě možnosti. Buď opravdu vykopeme jámu (pro jednotlivé rostliny, pás pro rostlin více) a naplníme jí tzv. bílou rašelinou, u které nebylo nijak upraveno pH (též zvanou baltskou), nebo upravíme zahradní zeminu, aby rostlinám vyhovovala. Borůvky lze tedy pěstovat i v běžných půdách s vysokým obsahem organického podílu. Zde se pH upravuje zarýpáváním síry (nejméně šest měsíců před výsadbou). Působením bakterií se síra mění na kyselinu sírovou a pH půdy klesá.
Pokud je pH nižší než 3,2, projeví se to popálením listů, vyšší pH způsobuje chlorózy. Vzhledem k tomu, že není jednoduché stanovit množství síry vhodné k úpravě na optimální pH (lehčí a písčité půdy mají jinou potřebu než těžké, svoji roli hraje i obsah organického podílu), je sice pracnější, ale jednodušší příprava rašelinového lože.
Vypravil jsem se k pěstiteli borůvek Robertovi Hustému do Provodova u Zlína. Nehospodaří na nijak skvělém pozemku. Tam kde borůvky rostou, byl původně jen pravý valašský jíl. Téměř všechny potřebné informace před výsadbou získával z internetu a jeho studia se vyplácí. Borůvky vysadil do strouhy asi metr široké a 30–35 cm hluboké. Na několika místech položil drenáž, aby se ve strouze nehromadila po deštích voda.
Strouhu naplnil bílou rašelinou, borůvky vysazoval asi metr od sebe. Povrch příkopu zakryl asi 15 cm mulče ze štěpky. Ta brání výparu vody z rašeliny. Ještě je možné překrýt růvek textilií, která propouští dešťovou vodu.
Robert Hustý ukazuje, jak mají být v červenci vysoké nové přírůstky
Základní hnojení na celou sezonu zajišťuje hnojivo Osmocotte (Osmocote Exact Standard varianta 8–9 měsíců, 5 g na 1 litr substrátu, celkem 100 g na rostlinu), během vegetace se přihnojuje síranem amonným. Osmocote uvolňuje živiny v závislosti na teplotě substrátu, mulč chrání substrát s hnojivem i před větším zahříváním a rychlejším uvolňováním živin. Je možné používat i ve vodě zcela rozpustná speciální hnojiva určená na borůvky, vápnostřežné rostliny. Ne příliš vhodná jsou granulovaná hnojiva typu Cererit, NPK (rychle zasolují substrát).
Voda na zálivku by měla být čistá, bez minerálů, i u dešťové vody je vhodné upravovat pH pod hodnotu 6. Nezalévá se denně, mulč udrží optimální vlhkost rašeliny delší dobu. Robert Hustý má výborné zkušenosti s použitím přípravku Lignohumát na list.
V zahradě lze doporučit pro jednotlivé rostliny vykopat jámy 100×100 cm do hloubky maximálně 60 cm (podle R. Hustého stačí i 35 cm). Pokud je jáma v nepropustném materiálu, je třeba zajistit její odvodnění.
Borůvky bez většího poškození spíše snesou sucho než delší podmáčení. I na zahradě je vhodné výsadbu namulčovat, aby rašelina okolo rostliny nevysychala. Nejlepším materiálem je, i z hlediska udržení pH, kůra z borovic. Pomalu se rozkládá, zachytává část solí ze zálivkové vody.
Podle pěstitele R. Hustého ideální tvar keře (odrůda Bluecrop)
Ideální při větším počtu keřů je závlaha. Lze jí vedle zálivky čistou vodou doplňovat, nebo zcela zajišťovat přísun živin pro rostliny, u vody je možné upravit optimální pH, je možné ji zbavit minerálních látek zasolujících substrát.
Od Roberta Hustého se dozvíte i to, že je vhodné mít vedle sebe více odrůd, střídat je. I když se některé odrůdy označují jako samosprašné, dvě odrůdy vedle sebe lépe prosperují. Vzájemně se opylují, lépe nasazují větší množství kvalitních a větších plodů. Podle toho, kolik keřů budete vysazovat, si můžete vybírat. Odrůdy zrající ve stejnou dobu (máte větší výnos najednou), nebo odrůdy zrající v delším časovém období. Sklizeň se dá rozložit až do čtyř měsíců.
Nejranější Duke zraje už koncem června, Elliott až v září. Pro dobu jeho dozrávání ho nedoporučuje do vyšších nadmořských výšek, do poloh, kde přicházejí brzy mrazíky. Je i při plném vyzrání „kyselkavý“ a po mrazících není dobrý. Podle pěstitele nehraje velkou roli, jsou-li vedle sebe dobou zralosti shodné odrůdy, nebo odlišné. Jednotlivé odrůdy kvetou ve stejnou dobu, odlišná je doba jejich dozrávání (u jabloní také kvete Stark Eerliest ve stejnou dobu jako Jongold).
Vysazované rostliny by měly být v růstu, měly by mít mladé výhony. Rostliny, které v kontejneru sice plodí, ale nemají přírůstky, se po výsadbě nejprve musí vzpamatovat (někdy rok ale i dva) a zbujnět, vitální rostliny lépe plodí a je u nich možné pravidelně odstraňovat staré dřevo. Na rostlině by měly být nejstarší pětileté výhony. Letošní nové výhony budou v příští sezoně plodit.
R. Hustý se po svých zkušenostech se zakoupenou sadbou rozhodl, že sazenice bude sám množit. Ve školce má nejstarší tříleté rostliny, které už plodí. Není výjimkou, že se ovoce objevuje i na rostlinách o rok mladších. Když takové sazenice vysadíte, už první rok sklidíte menší úrodu.
Odrůda Brigitta rok po výsadbě (trochu zababčená tříletá sazenice), ze země už ční nové výhony, které zajistí příští úrodu
Borůvky dobře snášejí i totální seřezání (na pařez). Rok z nich sice není úroda, ale další sezonu to slušně vynahradí. Výnos z jedné dospělé rostliny je v solidních podmínkách okolo čtyř kilogramů plodů. Keře jednotlivých odrůd dosahují výšky od 150 cm (např. odrůda s největšími plody – Chandler), do dvou metrů (např. Elliott).
Mezi odrůdami jsou rozdíly nejen ve velikosti bobulí a době zrání, velikosti keřů, ale i v odolnosti proti zimním mrazům (citlivější je ze jmenovaných Brigutta a Chandler), v odolnosti k horším půdním podmínkám (odolnější jsou například odrůdy Patriot, Berkeley). Mezi zahrádkáři jsou oblíbené sladké odrůdy jako je Goldtraube (např. klony Goldtraube 23, Goldtraube 71), odrůda Herma vyžadující oporu.
Citlivost k zimním mrazům je ve vazbě na ranost sklizně. Rané odrůdy přecházejí do zimního klidu (dormance) dříve. Pozdní odrůdy (z pohledu sklizně ovoce) vyzrávají později i ve dřevě. Hodí se spíše do oblastí s delším teplým podzimem a mírnými zimami. U odrůdy Brigitta je podle Roberta Hustého citlivost dána i místem původu; byla vyšlechtěna v Austrálii.
V prostředí s nevhodným (vyšším) pH se na rostlině projevují chlorózy. Je třeba dostatečně hnojit, aby dobře přirůstaly.
Kořeny rostlin bývají lahůdkou pro hryzce, pro ponravy a některé další škůdce, kteří ožírají kořeny. Plody miluje snad veškeré ptactvo živící se alespoň částečně rostlinnou stravou. Proto je vhodné nad rostliny natáhnout síť a dostatečně pevně ji připevnit k zemi. Viděl jsem kosáky, jak se snaží podlézt síť v místech, kde byla trochu volnější. Kromě toho, že část úrody sezobají, další bobule otlučou na zem.
Ze zkušeností zahrádkářů vyplývá, že ochranu lze zajistit i kočkami. Prý je dobré jim dávat mlsky s krmením mezi keře. Zvyknou si tam chodit a ptactvo se jich bojí.
Foto autor
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Borůvky v uvozovkách jsou druhy, kterým borůvky sice říkáme, ale s těmi lesními nemají z botanického ani pěstitelského hlediska prakticky nic společného.
Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat.
S řezem u růží začínáme v termínu, kdy začínají rašit, tedy v březnu nebo dubnu. Řezem ovlivníme velikost květů: Při hlubším řezu naroste sice méně, ale o to silnějších výhonů s menším počtem větších květů.
