Živé ploty s jedlými plody pro fajn sousedy

4. 1. 2021

Obyčejný živý plot odděluje pozemek od okolí, tvoří kulisu zahrady, zachytává prach z ulice, odrazuje nezvané, může chránit před zvědavými pohledy. Ze kterých dřevin vyroste ke sklizni?

Živý plot zpravidla tvoří keře a stromy listnaté, jehličnaté, opadavé i stálezelené. Některé druhy dřevin lze tvarovat, jiné se nechávají růst volně. Některé živé ploty kvetou, pak i plodí. Plody bývají jedovaté či stravitelné pro ptactvo. Do živého plotu lze však pořídit i ovocné rostliny.

Keře s jedlými plody uvádím jako botanické druhy a rody s vědomím, že na trhu jsou jejich jednotlivé odrůdy. Ty nám při výběru poskytnou násobek možností, než jaké nabízejí rostliny nešlechtěné.

Muchovníky

Jednou z možností je muchovník (Amelanchier). Rod těchto rostlin pochází ze severního mírného pásma zejména Severní Ameriky a Asie. Jednotlivé druhy vytvářejí keře nebo malé stromy, snadno tvarovatelné nůžkami a pilkou. Patří do téže čeledi jako jabloň a hrušeň.

Muchovník

Muchovník (Amelanchier) je z rodu rostlin, které pocházejí z mírného pásma Severní Ameriky a Asie, foto Ivan Dvořák

Kvetou v tutéž dobu jako třešně a jabloně, dozrávají od konce června. Plodí malvičky se semínky.  Plůdky při dozrávání tmavnou a lákají zejména kosy. Chuť je druh od druhu jiná, nejlepší jsou tzv. Saskatoon berry muchovníky pocházející z Kanady z oblasti Saskaatchevanu.

Množí se roubováním nebo očkováním na jeřáb a hloh, hřížením nebo semeny. Potomstvo ze semen ztrácí chuť ovoce mateřské rostliny. Pěstování ze semen se využívá u botanických druhů, odrůdy se množí vegetativně.

Plot vytvořený z muchovníků může dosáhnout výšky až tři metry, optimální šířka je okolo jednoho metru.

Řeže se v době vegetačního klidu a v polovině srpna. Další vhodný termín je po sklizni plodů.

Višeň plstnatá

Jinou rostlinou, kvetoucí též v dubnu a květnu a zrající v červenci, je višeň plstnatá (Prunus tomentosa). Její keře dorůstají výšky 1,5–2 metry a téže šířky. Lze je dobře tvarovat řezem mimo vegetaci a po sklizni ovoce.

Višeň plstnatá (Prunus tomentosa)

Višeň plstnatá kvete v dubnu a květnu; foto Ivan Dvořák

Poroste na všech slunných stanovištích s výjimkou míst, kde je těžká jílovitá mokrá půda. Množí se zpravidla z výsevů, lze ji i očkovat a roubovat na třešeň ptačku, řízkovat, hřížit. Je prý výbornou podnoží pro malé stromečky meruněk.

Stejně jako muchovník ji sklízí i ptactvo. Plůdky mají nakyslou, osvěžující chuť a uvnitř malou pecku. Dá se z nich připravit šťáva, rosol, jam.

Maliník vonný

Pěkný pohled je na živý plot z maliníku vonného (Rubus odoratus). U něj se plodů dočkáme sice jen málokdy, ale dobře roste, dobře se množí a šíří, má pěkný list a výrazný květ.

Maliník vonný (Rubus odoratus)

Maliník vonný krásně kvete; foto Shutterstock

Pustíte-li se do výsadby tohoto druhu, oddělte se od sousedova pozemku nějakou fólií, zakopanou do hloubky cca 40 cm, aby maliník k sousedovi neprorůstal. To samé můžete udělat na hranici záhonu a trávníku u sebe. Tento maliník moc necestuje, zejména tehdy, když se mu občas hodí nějaké ty živiny do místa, kde má být.

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

14. 4. 2024

Jak upravit řezem broskvoň po jarní výsadbě

Nově zakoupenou broskvoň vysazujeme co nejdříve. Při výsadbě provedeme srovnávací řez koruny, aby nadzemní část rostliny odpovídala kořenové části.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x