Obyčejný živý plot odděluje pozemek od okolí, tvoří kulisu zahrady, zachytává prach z ulice, odrazuje nezvané, může chránit před zvědavými pohledy. Ze kterých dřevin vyroste ke sklizni?
Živý plot zpravidla tvoří keře a stromy listnaté, jehličnaté, opadavé i stálezelené. Některé druhy dřevin lze tvarovat, jiné se nechávají růst volně. Některé živé ploty kvetou, pak i plodí. Plody bývají jedovaté či stravitelné pro ptactvo. Do živého plotu lze však pořídit i ovocné rostliny.
Keře s jedlými plody uvádím jako botanické druhy a rody s vědomím, že na trhu jsou jejich jednotlivé odrůdy. Ty nám při výběru poskytnou násobek možností, než jaké nabízejí rostliny nešlechtěné.
Jednou z možností je muchovník (Amelanchier). Rod těchto rostlin pochází ze severního mírného pásma zejména Severní Ameriky a Asie. Jednotlivé druhy vytvářejí keře nebo malé stromy, snadno tvarovatelné nůžkami a pilkou. Patří do téže čeledi jako jabloň a hrušeň.
Muchovník (Amelanchier) je z rodu rostlin, které pocházejí z mírného pásma Severní Ameriky a Asie, foto Ivan Dvořák
Kvetou v tutéž dobu jako třešně a jabloně, dozrávají od konce června. Plodí malvičky se semínky. Plůdky při dozrávání tmavnou a lákají zejména kosy. Chuť je druh od druhu jiná, nejlepší jsou tzv. Saskatoon berry muchovníky pocházející z Kanady z oblasti Saskaatchevanu.
Množí se roubováním nebo očkováním na jeřáb a hloh, hřížením nebo semeny. Potomstvo ze semen ztrácí chuť ovoce mateřské rostliny. Pěstování ze semen se využívá u botanických druhů, odrůdy se množí vegetativně.
Plot vytvořený z muchovníků může dosáhnout výšky až tři metry, optimální šířka je okolo jednoho metru.
Řeže se v době vegetačního klidu a v polovině srpna. Další vhodný termín je po sklizni plodů.
Jinou rostlinou, kvetoucí též v dubnu a květnu a zrající v červenci, je višeň plstnatá (Prunus tomentosa). Její keře dorůstají výšky 1,5–2 metry a téže šířky. Lze je dobře tvarovat řezem mimo vegetaci a po sklizni ovoce.
Višeň plstnatá kvete v dubnu a květnu; foto Ivan Dvořák
Poroste na všech slunných stanovištích s výjimkou míst, kde je těžká jílovitá mokrá půda. Množí se zpravidla z výsevů, lze ji i očkovat a roubovat na třešeň ptačku, řízkovat, hřížit. Je prý výbornou podnoží pro malé stromečky meruněk.
Stejně jako muchovník ji sklízí i ptactvo. Plůdky mají nakyslou, osvěžující chuť a uvnitř malou pecku. Dá se z nich připravit šťáva, rosol, jam.
Pěkný pohled je na živý plot z maliníku vonného (Rubus odoratus). U něj se plodů dočkáme sice jen málokdy, ale dobře roste, dobře se množí a šíří, má pěkný list a výrazný květ.
Maliník vonný krásně kvete; foto Shutterstock
Pustíte-li se do výsadby tohoto druhu, oddělte se od sousedova pozemku nějakou fólií, zakopanou do hloubky cca 40 cm, aby maliník k sousedovi neprorůstal. To samé můžete udělat na hranici záhonu a trávníku u sebe. Tento maliník moc necestuje, zejména tehdy, když se mu občas hodí nějaké ty živiny do místa, kde má být.
K vyhledávaným ovocným dřevinám patří i temnoplodec černoplodý neboli aronie, známá též jako černý jeřáb.
Do venkovního prostoru přinesou paletu barev, přilákají spoustu užitečných tvorů. Dřišťály vnesou do zahrady dynamiku.
Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
