Vyhledávání článků podle tagu výsadba

V únoru nás už zahrada volá, že potřebuje péči. Tak ji vyslyšme a vzpomeňme si například, že můžeme vhodným řezem prospět rybízům.

V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.

Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.

V tuzemských klimatických podmínkách lze pěstovat opadavé magnolie neboli šácholany. Většinou jde o velké keře až menší stromy, které upoutají svými atraktivními květy.

Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.

Někteří pěstitelé doporučují výsadbu cibulek narcisů koncem září, další až v první polovině října a to hlavně v záhřevných půdách nebo v teplém přelomu léta a podzimu.

Je pro výživu slivoně lepší udržovat půdu pod stromy bez plevelů a trávy, nebo to nemá větší význam?

Těžko hledat druhou květinu, která vykvétá brzy na jaře, kvete do počátku léta a ozdobí také podzimní záhon v době, kdy letničky končí, nebo je spálil první mráz.

Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté stromy a keře. Opatrně zacházíme zejména se dřevinami s kořenovým balem v obalu.

Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.