Správná výsadba ovocného stromku má zásadní vliv na růst dřeviny v jejím raném věku i na nástup do plodnosti. Ač je sázení stromku tak trochu svátkem, chybuje se při něm.
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, ale také drobné cibuloviny jako jsou modřence nebo ladoňky.
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté stromy a keře. Opatrně zacházíme zejména se dřevinami s kořenovým balem v obalu.
V květnu sklízíme první jarní zeleninu: ředkvičky, špenát, salát a kedlubny. Vysazujeme, pokud jsme tak již neučinili, předpěstované sazenice okurek, rajčat a papriky.
V teplejších oblastech můžeme začít s výsevy kořenové zeleniny – mrkve, petržele, černého kořene, dále špenátu, kozlíčku polníčku a posléze i dalších druhů.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Před výsadbou vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto umístíme na severní stranu kůlu.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
