Hnědá dužnina švestek, šarka slivoní nebo brouci, kteří se objevili na květech růží. I s takovými problémy se mohou zahrádkáři během sezony setkat. Přinášíme odpovědi odborníka na aktuální dotazy čtenářů.

Švestka má uvnitř hnědou dužninu. Co je příčinou?

Dotaz čtenáře:
Pěstuji jednu švestku, údajně jde o Althanovu renklódu. Při sklizni ale nacházím značné množství plodů, které mají uvnitř hnědou dužninu, jako by byly nahnilé. Na povrchu přitom není poškození příliš patrné. Prosím o radu, co je příčinou a zda se s tím dá něco dělat.

Příznaky slunečního úžehu uvnitř plodu

Odpověď odborníka:
V případě Althanovy renklódy může jít o poškození slunečním úžehem. U většiny ovoce se úžeh projeví především na povrchu plodu, u této odrůdy však intenzivní sluneční záření poškozuje dužninu, aniž by na slupce zanechalo výrazné změny. Dužnina pak hnědne a může připomínat počínající hnilobu. Výskyt tohoto poškození podporují především vysoké teploty a silné oslunění. Pokud se problém opakuje, je vhodné počítat s tím při výběru stanoviště. Althanově renklódě nesvědčí místo vystavené intenzivnímu slunečnímu záření a vysokým teplotám.

Mohu listy a plody slivoně napadené šarkou dát do kompostu?

Dotaz čtenáře:
Je pravda, že listy a plody napadené šarkou nesmějí přijít do kompostu? Nerad bych tím chorobu rozšířil po zahradě.

Listy slivoně s typickými příznaky virových neštovic

Odpověď odborníka:
Šarka slivoně se dnes označuje také jako virové neštovice slivoně. Virus se šíří především přenašeči, zejména mšicemi, a k přenosu dochází z infikované živé rostliny na další živé rostliny. Samotný kompost proto nepředstavuje způsob, kterým by se šarka běžně šířila. Napadené listy a plody lze kompostovat. Stejně tak není nutné automaticky likvidovat dřevo z napadeného stromu pouze kvůli obavě, že by se virus prostřednictvím kompostu nebo dřevní hmoty dále šířil. Důležitější je zabránit šíření choroby z napadeného stromu na zdravé slivoně. Pokud strom opakovaně vykazuje typické příznaky virových neštovic, zaměřte se především na zdravotní stav celé výsadby.

Na růžích jsem našla chrousty. Opravdu jde o chrousta obecného?

Dotaz čtenáře:
Na květech růží jsem letos objevila několik brouků, kteří vypadají jako chrousti. Překvapilo mě to, protože se uvádí, že chroust obecný se u nás vyskytuje poměrně vzácně. O jakého brouka může jít?

Dva dospělci listokaze zahradního na květu růže

Odpověď odborníka:
Pravděpodobně nejde o chrousta obecného, ale o jeho menšího příbuzného – listokaza zahradního (Phyllopertha horticola). Tento druh je u nás běžný a dospělci se objevují na různých listnatých dřevinách i na zahradních rostlinách. Aktuální údaje o jeho výskytu v Česku vede také Národní databáze ochrany přírody. Listokaz zahradní je dlouhý přibližně 8–12 mm. Má kovově zelený až zelenomodrý štít a hnědočervené až hnědé krovky. Na růžích a dalších rostlinách si dospělci pochutnávají na listech a květech. V případě silného výskytu proto mohou být škody poměrně nápadné. Pro zahrádkáře je důležité, že problém nemusí končit u dospělých brouků. Larvy žijí v půdě a živí se kořeny rostlin. Při běžném výskytu proto bývá nejjednodušší brouky mechanicky sbírat a likvidovat. Při silném výskytu larev lze podle konkrétní situace uvažovat také o biologické ochraně, například o parazitických hlísticích. Vždy je ale třeba ověřit, zda je konkrétní přípravek v daném termínu a pro dané použití povolen.

Text byl redakčně upraven a aktualizován podle podkladů z časopisu Zahrádkář.

Fotoarchiv časopisu Zahrádkář

Akce uspořádaná na výzkumném pracovišti katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze v Troji v Podhoří připomněla také dvacáté výročí založení tamního sadu.

Slivoňový den a kolekce odrůd švestek

V sadu je vysazena kolekce nejméně dvaceti odrůd slivoní, vždy po čtyřech stromech. Většina z nich má typickou modrou slupku. Jednotlivé odrůdy se hodnotí z pohledu výnosu, ranosti, odolnosti proti chorobám i bujnosti růstu na různých podnožích. V pokusech byly zastoupeny podnože ST. Julien A, Wavit či Waxva – tedy slaběji rostoucí, ale plodné varianty. Zatímco odborníci sledují i detaily, běžné zahrádkáře zajímá hlavně chuť, cukernatost a výnos. Samozřejmostí je požadavek, aby odrůda byla alespoň tolerantní k šarce, tedy virovým neštovicím švestek.

Hodnocení odrůd na Slivoňovém dni

Na Slivoňovém dni bylo možné posoudit nejen plody čerstvé, ale také zpracované. Návštěvníci například ochutnali koláče s pěti různými odrůdami švestek a porovnali, která se nejlépe hodí do pečiva.

V průběhu pokusů se sleduje celkový výnos stromů v jednotlivých letech. Proto při prohlídkách není prakticky možné jen tak utrhnout nebo sebrat zralou švestku a zahodit pecku, třeba pod jiný strom – zkreslilo by to výsledky. Jakmile ale pokusy skončí, ochutnávání už má zelenou.

Odrůdy, které je možné v Troji vidět

Pro zajímavost – při dobrém roce má odrůda Haganta plody o hmotnosti kolem 80 gramů.

V Troji si návštěvníci prohlédli desítky odrůd. Po sklizni jsou už odrůdy Herman, Topfirst, Katinka, Tegera či Topfive. Na stromech ale stále čekaly například Amers, Elena, Top 2000, Presenta, Gabrovská, Topend Plus, Tophit, Topking, Jojo (rezistentní), Valjevka (velmi odolná), Valor i žlutoplodé Rheingold, Nancyská nebo Belamira. Pokud jde o velikost plodů, největší se ukázaly odrůdy Amers a některé z řady Top. Naopak Top 2000 patří spíše k menším a také její úroda bývá proměnlivá. Je o něco větší než Nancyská.

Šarka na plodech švestky – odrůda Hamannova

Slivoňový den zaujal i laiky

Na Slivoňovém dni se sešlo okolo stovky zájemců. Akce nebyla jen o slivoních – návštěvníci se se zájmem podívali také na kolekci velmi pálivých chilli papriček z rodu Capsicum chinense, pěstovaných v nádobách. A nechyběla ani ochutnávka. Kromě tradičních švestkových koláčů se podávaly i méně obvyklé speciality, například dršťková polévka z hlívy ústřičné. A i když kombinace s ovocným dezertem může znít zvláštně, rozhodně nešlo o zážitek k zavržení. Ostatně – v Polabí se podzimní řepánky se sladkou náplní jedí téměř ke všemu.

Foto autor a Petr Boleloucký

Pro jejich sladkou chuť a bohaté využití jsou meruňky velmi oblíbeným ovocem. Na pěstování jsou ale náročnější. Nesvědčí jim pozdní jarní mrazíky, ani teplotní výkyvy. Naopak prosperují na plném slunci a lehčích půdách. Právě pro svou náchylnost je důležité dát si na výběru odrůd záležet.

Sklizeň vyzrálých plodů je vždy radost

Meruňky a oblíbené rané odrůdy

Orangered (Bhart)

Orangered

Zraje 8 až 10 dnů před Velkopavlovickou. Pochází z USA. Strom má vzrůstnost středně bujnou a jeho habitus je rozložitý.

Plod je malý, z bočního pohledu kruhovitý a z čelního vejčitý. Slupka je pouze slabě plstnatá. Základní barvu má oranžovou a na osluněné straně se objevuje výrazné červené líčko nanesené rozmytou formou. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubé konzistence, středně šťavnatá, sladce navinulá až sladká, velmi aromatická až pikantní a velmi dobrá až výborná. Pecka je od dužniny velmi dobře odlučitelná. Jádro je sladké.

Plodnost je středně brzká, středně velká až velká a pravidelná.

Jedná se o atraktivní ranou odrůdu s plody, které sice nedosahují příliš velké velikosti, ale jsou velmi hezky zbarveny a mají velmi dobrou chuť. Plody nejsou náchylné na otlaky, proto je lze velmi dobře transportovat.

Předností je velmi dobrá odolnost jak stromů ve dřevě proti zimním mrazům, tak i květů proti pozdním jarním mrazíkům.

Pinkcot (Cotpy)

Pinkcot

Zraje 5 až 7 dnů před Velkopavlovickou. Pochází z Francie. Strom roste bujně, habitus tvoří rozložitý.

Plod je středně velký, z bočního i čelního pohledu tvarem kruhovitý. Slabě až středně hustě plstnatá slupka má základní barvu oranžovou, většina osluněné strany plodu je však překryta výrazným zářivě červeným líčkem naneseným rozmytou formou. Dužnina je oranžové barvy, středně tuhá až tuhá, jemné konzistence, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Je mírně až dobře aromatická a má dobrou chuť. Při plném vyzrání plodu, až velmi dobré chuti. Pecka je od dužniny velmi dobře odlučitelná. Jádro je sladké.

Plodnost je velmi brzká, velká až velmi velká a pravidelná. Patří mezi plodem velmi atraktivní odrůdy. Vzhledem k tomu, že plody jsou brzy vybarvené, avšak zpočátku dosti tuhé, je tato odrůda vhodná pro dlouhodobější transport, protože netrpí otlaky. Odolnost proti pozdním jarním mrazíkům v době květu je velmi dobrá.

Jistou nevýhodou je menší odolnost květních pupenů proti silným zimním mrazům, hlavně při rychlém střídání vyšších a velmi nízkých teplot v zimním období.

Harcot

Harcot

Zraje 8 dnů před Velkopavlovickou. Pochází z Kanady. Strom roste středně bujně až bujně, jeho habitus je vzpřímený.

Plod je velký, z bočního i čelního pohledu tvarem vejčitý. Slupka je pouze slabě až středně silně plstnatá, její základní barva je tmavě oranžová, na osluněné straně se objevuje poměrně malé purpurově zbarvené rozmyté líčko. Dužnina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně hrubé konzistence, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, poměrně aromatická a velmi dobré chuti. Pouze velmi slabě až slabě může dužnina na pecce někdy ulpívat. Jádro má sladké.

Plodnost je poměrně brzká, velká až velmi velká a pravidelná. Vcelku velmi pěkné plody jsou v pozdějším věku stromů méně dobře velikostně i tvarově vyrovnané, při vysoké násadě spíše drobnější. Proto je vhodná jejich důkladná probírka pro udržení dobré kvality.

Za déletrvajícího deště v době zrání plody občas pukají a jsou napadány monilií. Některé zdroje uvádějí tuto odrůdu jako tolerantní proti viru šarky švestky.

Lenova, odrůda meruňky vhodná i do malých zahrádek

Lenova

Zraje 7 dnů před Velkopavlovickou. Je původní českou odrůdou. Strom roste pouze slabě, habitus koruny je rozložitý.

Plod je malý až středně velký, z bočního pohledu vejčitý, z čelního elipsovitý. Slupka je slabě až středně hustě plstnatá. Její základní barva je oranžová, kterou místy kryjí osamocené velmi malé tečky červené barvy s větší hustotou na osluněné polovině plodu. Dužnina je oranžová, středně tuhá, jemné konzistence, středně až velmi šťavnatá, sladce navinulá, při plném vyzrání plodů až navinule sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pouze ojediněle může dužnina na žebrech pecky ulpívat. Jádro je silně hořké.

Plodnost je brzká a velmi velká. Při přeplození může být i mírně střídavá.

Odrůda je zajímavá zejména svým velmi slabým růstem a velmi příjemným pravidelným růstem větví, což vede k poměrně malým nárokům na udržovací řez. Někdy je zapotřebí spíše řez mírně zmlazovací pro udržení dostatečné obměny plodonosného dřeva.

Má vysoký plodnostní potenciál, proto při dobrém odkvětu vyžaduje značnou redukci plodů pro udržení jejich alespoň střední velikosti.

Foto autor