Tak jako člověk nenosí od malička velké boty, do kterých doroste, tak i květiny a předpěstovaná zelenina jsou šťastnější, když se do velkého květináče dostanou, až nastane ten správný čas.
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku.
Co je dobré promyslet, aby kultivary různých druhů krásenek na zahradě naplno předvedly své půvaby? Zvolte výšku krásenky, pak plánujte přímý výsev nebo předpěstování.
Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Begonie s českým názvem kysala vídáme často. Jedny pěstujeme jako letničky a rostliny okrasné květem, jiné v bytě pro krásu listů.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu pro průběžné pěstování sazeniček vybraných odrůd.
Většina zahrádkářů má svůj způsob setí okurek, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i tací, kterým se nedaří. Mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.
Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C.
Sazenice papriky ze skleníku nebo z parapetu prodlouží vegetační období tak, jak to teplomilná zelenina potřebuje. Sezona od května do října by jí při výsevu na záhon nestačila.
U slabšího řezu budeme mít hroznů sice víc, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi. Čím více starého dřeva na keři necháme, tím lépe snáší zimní mrazy. Větší množství starého dřeva vyžadují některé stolní odrůdy a odrůdy náchylné ke sprchávání.
