Přihlásit
Libo‐li syntetické hnojivo na zahrádku? Ne, děkuji!
Od pravěku až do doby nedávné lidé na Zemi pěstovali plodiny ekologicky. Veškeré výpěstky byly v top bio kvalitě. Umělé hnojivo nebylo.
Populační exploze a rychlý rozmach průmyslu však přinesly i velké změny do zemědělství, které se proměnilo v intenzivní výrobu v podstatě závislou na rychle působících uměle vyráběných hnojivech. Syntetické hnojivo se stalo součástí zemědělských postupů.
Není předmětem tohoto článku polemizovat, zda by bylo možné uživit lidstvo a domácí zvířata opět jen z extenzivního zemědělství. Postačí, když zůstaneme v měřítkách svého kousku pozemku, své zahrady.
Celer a hnojivo
Nedávno jsem se na sociální síti nechala kapku závistivě uchvátit obrovskými bulvami celeru, které hrdě prezentovala jejich pěstitelka. O celeru se ví, že je to plodina náročná, rozmazlená, náladová, nevyzpytatelná... Prostě fiflena.
Když jsem si však přečetla kalendář hnojení, který paní sdílela též, hned jsem se
v duchu omluvila svým celerkům, které sice byly třetinové, zato však beze stopy jakékoli chemické agens. Tento skromný přístup je právě jedním z pilířů k přírodě vlídného zahradničení.
Jak to celé (ne)pohnojit
Použití syntetických rychle rozpustných minerálních hnojiv přináší vedle vidiny velkých výnosů i svou odvrácenou tvář. Na rozdíl od ekologického obdělávání půdy, kde hnojením organickými materiály (hnůj, kompost, zelené hnojení, jíchy) živíme ne rostliny, ale půdní faunu, neberou synteticky vyrobená minerální hnojiva na půdní živočichy ohled a putují rovnou do rostlin.
Efekt bych přirovnala k výkrmu brojlerových kuřat: Jejich stavba těla je veliká, napohled masitá, rychle narostlá, avšak zoufale slabá, jen stěží schopná odolávat jakémukoli stresu (nemoc, parazité, úraz apod.).
Takto málo odolné rostliny je pak nutno mnohem více ošetřovat dalšími prostředky. Rostliny nerozmazlované dávkami rychle rozpustných hnojiv jsou pak i mnohem odolnější vůči chorobám a škůdcům.
Dalším rizikem použití chemických hnojiv jsou jejich rezidua splavovaná do podzemních vod. Působení těchto prostředků se v neposlední řadě neblaze projevuje i na počtu půdních živočichů. V hrsti humózní zeminy jich najedete víc, než je lidí na Zemi!
Celá tato armáda přeměňuje dodaná organická hnojiva na anorganické sloučeniny, které rostliny teprve dokážou využít. Veškerá péče o půdu pak spočívá právě ve vytvoření co nejlepších podmínek pro to, aby byl půdní edafon co nejbohatší.
Pouze skrze trávicí trakt těchto živočichů totiž vzniká humus. Ten do sebe absorbuje vodu a živiny a dokáže je v půdě zadržet. Též působí jako pojivo jednotlivých půdních drobtů. Těmito svými vlastnostmi pak dokáže humus zlepšit i písčitě či naopak jílovité půdy a umožnit v nich pěstování.
- O dalších dvou pilířích přírodního zahradničení se dočtete v únorovém vydání časopisu Zahrádkář roku 2023 pod titulkem Tři velká tabu, bez kterých se přírodní zahrada musí obejít. Časopis je v prodejnách tisku k mání do 23. února 2023.
Zdroj Zahrádkář 2/2023
Foto Shutterstock