Václav Větvička - strana 4

Ať vezmu do ruky jakoukoliv botanickou příručku, klíč či květenu, vždy je na konci o orobinci. Puškvorec, ďáblík, okřehky, zevar – a orobinec.

Není větší inspirace pro červencový fejeton, než píseň Karla Mareše s textem Jiřího Štaidla Tam za vodou v rákosí. Skvěle zpívají Walda a Eva.

Dotaz: Prosím o radu, co mám dělat se svou kalmií. Již v zimě jsem objevila, že část listů mé kalmie chřadne a zbarvuje se do červenohněda. Špičky listů hnědnou, později zhnědnou celé a opadají.

Když se tak rozhlížím po průběhu roku, napadají mne rozmanité vazby názvů měsíců s rozmanitými organismy, zvířaty, ptáky pěvci i kytkami.

O tvrdohlavcích se říkává, že mají palici dubovou. Ostatně z jakého jiného dřeva by palice a hlavy tvrdohlavých měly být, ne-li z dubů.

Vezměte si třeba jedny z nejjarnějších rostlin, jaterníky neboli podléšky. Botanická jména jsou odvozena tu z latiny, tu z němčiny.

Poprvé v životě jsem dostala pytel kdoulí, ty jsem rozčtvrtila a vařila i se semeny, půjčila jsem si pasírovací ruční strojek.

Nelekejte se, žádná mortalita, natož morbidita v titulku není. A navíc, zem se netýká všech! Všech? Jakých všech? Inu, je únor, a to je čas na časné výsevy 

Na replice starého anglického plakátu – kdysi snad reklamy – je jediné slovo. A pak už jen obrázky nářadí čili vercajku. Od rýče po motyčku, kudlu či nůžky.

Botanik Václav Větvička v tištěném časopise Zahrádkář pravidelně odpovídá zahrádkářům, kteří se ptají po názvu neznámých rostlin. Přidává i zajímavosti.

Skříňka s líčidly. Snad každá z hereček má tu svou, na niž nedá dopustit. Kdybyste přesto tápali, najděte si stejnojmennou knížku Adolfa Branalda!

Ocúny umí překvapit. Některé kvetou na podzim, zatímco listy s plody vytvářejí na jaře. Pozoruhodné vlastnosti rostliny zachycují její lidová jména.