Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.
Nejprve si řekněme, jaké truhlíky se používají pro pěstování zeleniny. Prakticky jakékoliv, lepší jsou samozavlažovací, popřípadě i ty normální, které trošku upravíme, aby jako samozavlažovací sloužily.
Stačí odtokovými otvory protáhnout několik plochých knotů. Do podmisky (s vyšším okrajem) dáme na šířku několik špalíků tak vysokých, aby truhlík stál nad okrajem podmisky, nenamáčel se do vody. Knoty budou vodu nasávat, podmiska (pokud nebude stále plná vody) zachytí přebytečnou vodu ze zálivky.
Do truhlíku se vejdou i hlávkové a listové čekanky; foto Ivan Dvořák
Substrát by zdánlivě mohl být jakýkoliv, ale nejlepší by byl průmyslově vyrobený, určený na výsadbu zeleniny. Oproti mnoha typům kompostů se nesléhá, zůstává strukturní, což je důležité zejména v případě výsadby kořenové zeleniny.
Navíc – má v sobě dostatek živin pro start truhlíkového hospodářství. Podle druhu to bývá na 3–6 týdnů. Poté bude třeba živiny doplňovat, pro začátek výsadby druhé kultury Kristalon Start (a podobné od jiných firem), poté varianta hnojiva pro kvetoucí a plodící plodiny, listovou zeleninu, bylinky…
Sortiment druhů a odrůd zeleniny je rozsáhlejší, než by se na první pohled zdálo. Za oknem je možné pěstovat plodovou, listovou, kořenovou zeleninu, bylinky, ale i okrasné rostliny s jedlými květy. Jedlé květy má mnoho květin, ale řekneme si jen některé.
Cherry rajčata na okenním parapetu městského domu; foto Shutterstock
Plodovou zeleninu zastupují rajčata a papriky. Z paprik se za okno hodí všechny pálivé a okrasné. U rajčat můžeme počítat s poměrně úspěšnou sklízní plodů z odrůd, které si vybereme.
Osvědčují se například převislé Tumbling Tom Red a T. T. Yellow, keříčkové Karla, Minigold, Aztek, Bajaja, Vilma. Jak papriky, tak rajčata pořízujeme jako sadbu, případně si ji sami vypěstujeme. S druhou variantou přicházejí nároky na místo v bytě, kam umístíme výsevní plato nebo jiné použité misky a nádoby.
Z kořenové zeleniny můžeme v truhlíku pěstovat mrkev či karotku – velmi rané odrůdy, jako je Rondo, Aron F1, a další, které tvoří krátký kořen. Sáhnout lze i po bulvovém celeru, který sice nevytvoří bulvu jako ve volné půdě, ale budete s ním úspěšnější, než když vysejete kořenovou petržel nebo pastinák. Podzemní část se z truhlíku sklízí také z ředkviček, vodnice, ředkve.
Listová zelenina, to jsou různé saláty, u kterých se nečeká na tvorbu hlávky, listová hořčice, roketa (rukola), listový mangold, kozlíček polníček, špenát….
Bylinky, zelené koření nabízí pestrou směs pěstovanou jako jednoleté – bazalka, saturejka, koriandr, majoránka, naťová petržel, naťový celer, kopr… Z trvalek to jsou například dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn, cibule sečka, saturejka horská.
Květy je za oknem možné sklízet z lichořeřišnice, aksamitníku (Tagetes lucida), měsíčku lékařského, sedmikrásky.
Na zahrádce za oknem se daří také kopru; foto Shutterstock
Ředkvičky narůstají ke sklizni cca za 40 dnů po výsevu, karotka za 100.
Je tedy možné ředkvičku v truhlíku vysít ještě jednou, nebo po ní vysévat listové či baby saláty. Takto osetý truhlík by měl být poté určený pro výsevy či výsadby bylinek a jedlých květin. Sklizeň karotky přichází v úvahu poněkud déle, než by bylo pro výsadbu rajčat a paprik potřebné.
Předpěstovaná rajčata (výsev v březnu) a papriky (výsev již koncem ledna, v únoru) je potřeba otužovat, zvykat je na relativně suchý vzduch venku a na sluneční záření. Keříčky rajčat by měly být od sebe 20–30 cm (větší vzdálenost při střídání paprika, rajče).
Převislé odrůdy by pro lepší růst a menší pravděpodobnost toho, že se vyvrátí, měly být vysazeny do drátěné sítě s menšími oky, ohnuté do oblouku, vsazené do truhlíku tak, že okraji sedí na dně truhlíku a oblouk je cca 10 cm nad truhlíkem.
Rostliny rajčat a paprik se vysadí do ok drátěnky, která je bude držet v truhlíku, aby se nevylamovaly ze substrátu, nelámaly výhony visící přes okraj. Stejná síť může sloužit při časných výsevech jako kostra pro pokrytí fólií v případě výrazného poklesu teplot, nebezpečí větších mrazíků.
Rovněž čerstvá cibulka může pocházet z truhlíku; foto Shutterstock
Bylinky – trvalky (dobromysl, tymián, mateřídouška, máta, meduňka, rozmarýn) pokles teplot pod bod mrazu obyčejně odnesou tak, že zčernají a uschne jim nať.
Pěstování zeleniny v truhlících může být dosti nenáročnou zábavou, ale i relativně se vyplácející činností. Prvotní náklady jsou na truhlíky, substrát, hnojiva (i malé balení hnojiva vydrží poměrně dlouho), osiva či sadbu, přípravky na ochranu rostlin. Kromě osiva a ochranných přípravků je to investice na poměrně dlouhou dobu. Substrát lze využívat opakovaně, nedá se to však doporučit.
Za okno do truhlíku sejeme ředkvičky cca 2 cm od sebe ve dvou řádkách a 4 cm od okraje. Když bulvičky dorůstají, dotýkají se jedna druhé. Foto Ivan Dvořák.
Když budeme trochu počítat, zjistíme, že z truhlíku dlouhého 50 cm můžeme za jednu sezonu sklidit 6 svazků ředkviček po 10 ks, tři svazky karotky, poté celou sezonu čerstvé bylinky, v zimním období nať cibule, petržele, trochu listů kozlíčku.
Kořeny jednotlivých rostlin se proplétají, vytvářejí pevný drn, který je třeba zásobit vodou a živinami. Za rok je substrát úplně prorostlý, pěstování více připomíná hydroponii.
Dík tomu, že se jako první kultury pěstují druhy, které koření mělce, nevytvářejí větší množství kořínků, neodnáší se při sklizních substrát z truhlíku, nemusí se doplňovat. Pokud je třeba střídat bylinky v průběhu léta, je lepší rostlinky seříznout těsně nad zemí, nevyndávat je s balem, nové vysadit do nožem vyříznuté díry.
Která ředkvička je lepší? Bílá, nebo dvoubarevná? Kulatá, či dlouhá? Především jsou ředkvičky s velkou určitostí první zeleninou, kterou sklízíme z jarních výsevů.
Než dorazí jaro, můžeme si zpestřit jídelníček chutěmi listového koriandru a vyzkoušet i méně známou salátovou zeleninu šruchu zelnou.
Saláty byly, jsou a určitě i zůstanou stálicemi našich zahrádek. Ten čerstvý, křehký a šťavnatý, který jde ze záhonku rovnou na talíř, je nejlepší.
Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.
