Sluníčko, deštná bylina, nechtík, nepravý šafrán, krušinek, pazourek, měsíček, tak lidé říkají nenáročná letničce, která roste téměř všude, kam ji na jaře nasejeme.
V Evropě se pěstuje od 12. století a od té doby je znám pod latinským názvem Calendula officinalis. Měsíček lékařský znali a jeho léčebné účinky využívali ve starém Egyptě. K léčení jej používali i staří Římané. Léčivé jsou žluté i oranžové květy. Častěji se pěstují a využívají květy oranžové.
Měsíček pěstujeme nejen venku na záhonech, dobře roste i v nádobách na balkoně. Slunná stanoviště má nejraději. Vyséváme jej obvykle do konce května, začít můžeme i výsevem na sníh. Květy sklízíme zhruba za šest až osm týdnů. Měsíček nás zaujme i různotvarostí svých semen.
Je dekorativní svými úbory, které postupně otrháváme a používáme hned čerstvé nebo je sušíme.
Květní lístky měsíčku sušíme v temnu a chladu, aby neztratily účinné látky
V minulosti podle měsíčku lékařského lidé předpovídali počasí, jaké ten den bude. Jestliže ráno kolem sedmé hodiny byly úbory měsíčku pěkně otevřené, znamenalo to, že bude celý den pěkně a slunečno. Zavřené květy věštily déšť a nepěkné počasí.
Úbory měsíčku sušíme tak, že jednotlivé kvítky otrháme, rozložíme je na sítko a dáme je do šera, nebo do tmy a chladu. Na světle a slunci ztrácejí léčivé účinky. Na temném a suchém místě skladujeme i usušenou bylinu. Je to zajímavé, během růstu má rád měsíček lékařský plné slunce a teplo, po otrhání, naopak tmu a chladno!
Čerstvě otrhané kvítky přidáváme do zeleninových salátů, pro barvu je přimícháváme k aromatickým bylinám při výrobě bylinkového másla. Rýži zbarví během vaření do žluta jako při použití šafránu.
Měsíček lékařský užíváme formou čaje. Je výhodou, že čaj z měsíčku je většinou dobře snášen, není nijak výrazné chuti a neplatí pro něj žádné omezení, co se týká dávkování a délky období, jak dlouho můžeme čaj užívat.
Sušený měsíček využijeme k přípravě čaje nebo čajových směsí
Dobrá je směs měsíčku a řepíku, můžeme jej míchat s heřmánkem nebo s mátou. Známé a oblíbené jsou měsíčkové masti na popraskanou kůži a na suchou a citlivou pleť.
Do sádla můžeme spolu s květy měsíčku přidat ještě květ heřmánku nebo řepík.
Na mírném ohni, nebo ve vodní lázni rozpustíme sádlo, přidáme květy měsíčku a povaříme na mírném ohni. Necháme do druhého dne odležet. Opět sádlo s květy zahřejeme, hlídáme teplotu, pozor na připálení tuku! Přidáme další hrst květů. Mírně povaříme a necháme odstát.
Pro vůni můžeme přidat několik kapek heřmánkového éterického oleje.
Po mírném zchladnutí scedíme přes plátýnko, čímž odstraníme byliny. Do sádla přidáme včelí vosk, vaříme na mírném ohni, až se vosk rozpustí. Vzniklou mast za tepla nalijeme do menších uzavíratelných nádobek a skladujeme v lednici.
Květy měsíčku pro přípravu masážního oleje sbíráme za slunného dne kolem poledne, kdy květy obsahují nejvíce léčivých látek a silic. Květy i s úbory nasypeme do sklenice s uzavíratelným víčkem a zalijeme kvalitním olivovým olejem, aby byly všechny květy ponořené. Sklenici postavíme do šera, hlavně ne na přímé slunce. Občas sklenicí zatřeseme a obsah promícháme. Necháme louhovat 14 dnů a pak olej přecedíme do menších lahviček z tmavého skla. Uložíme je do chladu a temna.
Měsíček lékařský připravený na macerování v oleji
Foto autorka
Aloe je známá svými léčebnými a hojivými účinky. Královny ve starém Egyptě ji používaly při ošetření pleti a nazývaly ji rostlinou nesmrtelnosti. Z listů aloe se používá vnitřní gelová tekutina.
Léčivé rostliny a kořeninové bylinky zpříjemní a provoní letní dny. Stávají se stále modernějšími a nepostradatelnými v kuchyni. Vyniknou také v aranžmá vonných květin.
Rozmarýna lékařská pochází ze slunného Středomoří. V některých oblastech se stala symbolem věrnosti milenců a manželů.
Jako v oživlém herbáři si připadají návštěvníci valtické Bylinkové zahrady Tiree Chmelar. Roste tady více než tři sta druhů bylinek.
V zahrádkářské praxi mají velmi široké využití. Prospívají zdravotnímu stavu a vývoji pěstovaných rostlin a pomáhají i proti škůdcům. Mají i svá rizika.
