Jak pěstovat na zahradě křen? Tradičně jako v Malíně

14. 1. 2020

Křen se v Malíně pěstuje po staletí. Jednak kvůli vlastnostem půdy, která obsahuje větší množství zinku a mědi, a také díky chuti, kterou přináší tradiční způsob pěstování.

O sladkosti, vůni a příjemné chuti zdejšího křenu psal malínský farář Ignác Paták už v roce 1873.

Do 70. let minulého století se v Malíně pěstoval křen na prodej metodou, kterou tady v jedenadvacátém století používají většinou už jen na zahradách. Připomínáme malínskou tradici jako inspiraci a to i podle postřehů pamětníků, které jsme tady před časem navštívili. Podle Jiřího Zimy jsou chuťové vlastnosti místního křenu zdaleka nejlepší a nedají se srovnávat s křenem pěstovaným krátkodobě na orné půdě.

  • Základní rada zní prostě: Je třeba vysazovat v příhodných půdách, mít dobrou sadbu a pečovat o rostliny.
Křen, kterému se daří

Křenovka (záhon s křenem) ocení naši péči v průběhu roku

Výběr stanoviště

Volíme slunečné stanoviště na středně těžké až těžké nekamenité půdě vyhnojené nejlépe kompostem, případně vyzrálým hnojem každým třetím až čtvrtým rokem.

Sadba

Důležité je odříznutí hlavy kořene, na které je velké množství oček.

Sazenici křenu se říká matka (matečný řízek). Tu získáme, když zralý silný kořen sklizený na podzim rozřežeme na dva až tři stejně dlouhé kusy (10 cm dlouhé), přičemž vršek kořene se zbytky listů odřízneme.

  • Matka by měla mít málo oček. Stačí dvě, protože z nich po vysazení vyrůstají svislé kořeny. Pokud ponecháme jedno očko, bude kořen vyrůstající z matky nejsilnější. Pokud více, úměrně počtu budou kořeny slabší.

 

Sázení a pěstování

Sázet můžeme od listopadu, v zimě, pokud to počasí dovolí, a na jaře do konce března.

  • Matku uložíme mírně šikmo do hloubky 34–45 cm a zasypeme ji zeminou s kompostem.

Na jaře se obvykle křenovka nad sazenicí zryje, případně můžeme zarýt kompost nebo vyzrálý hnůj.

V květnu a červnu začne z matky vyrůstat tolik prýtů, kolik jsme nechali oček.

V červnu na pozemku okopávkou a pletím odstraníme plevel.

Vhodné je provádět kultivaci za vlhka, protože za sucha kořen rychle vadne a kořínky se trhají.

V prvním roce necháváme prýty narůst všechny, v dalších letech je důležité ponechat prýty dva nebo jeden. Čím více výhonů ponecháme, tím budou slabší.

  • V červnu tedy zem okolo výhonů odhrneme (od druhého roku po výsadbě) a slabší výhony vytrháme, nejlépe až u matečného kořene.

Omezovat počet výhonů je možné také v červenci, ale velmi opatrně, abychom nepoškodili matečný kořen ani kořen a listy, které chceme ponechat.

Sklizeň

Podle historických pramenů se novosád (první křen po výsadbě) sklízel až od listopadu, v dalších letech se začínalo se sklizní začátkem října.

Obvyklý termín začátku podzimní sklizně nastává po prvním mrazíku, když listy žloutnou a poklesnou. S podzimní sklizní končíme při zamrznutí půdy.

Za příhodného počasí lze kořeny sklízet až do poloviny března. Do té doby může kořen ke sklizni sice ještě zesílit, nicméně oslabuje se tím kořen matečný.

  • Pokud zůstane nematečný kořen (silný výhon, který vyroste za sezonu) v zemi do dalšího roku, začíná dřevnatět a vyhání do květu.

 

„Tradičně se na křenovku ženské nepouštěli, to až v JZD. Jako kluk si pamatuji, že si toto hájili dědkové, když dědek kopl, věděl jak,“ vzpomínal pamětník Jiří Zima.

Pan Zima potvrzuje, že bylo docela běžné vykopat křen, který měl přes libru (0,513 kg): „V Malíně je jedna specialita, hodně se tu pilo. Kdo pěstoval křen, kupoval alkohol na soudečky. Komu se podařilo při kopání křenu vykopnout libru, ten dostal panáka. Protože když ho nedostal, tak ten kořen mu putoval do kapsy.“

J. Hrabětín a motyka na křen

Jaroslav Habětín s motykou na křen

  • K dobývání křenu se používala motyka s čepelí dlouhou asi 32 cm a širokou přibližně 4,5 cm. S ní se několikrát koplo napravo a pak nalevo od kořene, odhrnula se zemina a pak se utnul svislý kořen přesně mířeným kopnutím do hloubky těsně nad matkou.

Jaroslav Habětín vysvětluje, proč si vyrobil speciální motyku sám: „Jednak jsem použil ocelovou trubku, protože dřevěná násada se lámala, a za druhé jsem si musel čepel motyky vytvořit přivařením a nabroušením listového pera ze starého moskviče. Křen okopu ze tří stran, pak je třeba ho již v té správné hloubce trefit. Pokud ukopnu i kousek matky, nic se neděje.“

Dobývání křenu

Kopání křenu vyžaduje sílu, trochu zručnosti, zkušeností a odpovídající motyku

V prvních letech není třeba kopat až k matce, protože ještě není zcela vytvořený kořenový systém a případné poškození se hůře hojí. Motyku musíme mít ostrou, protože roztřepené rány křenu mohou být vstupní branou pro hniloby.

Skladování

Křen se skladuje nejlépe stejně jako jiná kořenová zelenina ve sklepě ve vlhkém písku. Alternativou je uložení do vlhké zeminy.

„Největší nepřátelé uloženého křenu jsou zajisté slunce a průvan, tu zetlí a ztrouchniví v krátké době a nejsilnější kořen scvrkne se v neúhledný provázek,“ píše Ignác Paták v devatenáctém století.

Foto autor, kresby K. Zemková

2 komentáře: “Jak pěstovat na zahradě křen? Tradičně jako v Malíně”

  1. Jan Blasch napsal:

    Poraďte mi prosim kde seženu kořen matky. Diky za odpověď Jenda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *