Proč hrůbkovat, čemu hrůbky na zahradě prospívají
27. 6. 2020Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.
Křen se v Malíně pěstuje po staletí. Jednak kvůli vlastnostem půdy, která obsahuje větší množství zinku a mědi, a také díky chuti, kterou přináší tradiční způsob pěstování.
O sladkosti, vůni a příjemné chuti zdejšího křenu psal malínský farář Ignác Paták už v roce 1873.
Do 70. let minulého století se v Malíně pěstoval křen na prodej metodou, kterou tady v jedenadvacátém století používají většinou už jen na zahradách. Připomínáme malínskou tradici jako inspiraci a to i podle postřehů pamětníků, které jsme tady před časem navštívili. Podle Jiřího Zimy jsou chuťové vlastnosti místního křenu zdaleka nejlepší a nedají se srovnávat s křenem pěstovaným krátkodobě na orné půdě.
Volíme slunečné stanoviště na středně těžké až těžké nekamenité půdě vyhnojené nejlépe kompostem, případně vyzrálým hnojem každým třetím až čtvrtým rokem.
Důležité je odříznutí hlavy kořene, na které je velké množství oček.
Sazenici křenu se říká matka (matečný řízek). Tu získáme, když zralý silný kořen sklizený na podzim rozřežeme na dva až tři stejně dlouhé kusy (10 cm dlouhé), přičemž vršek kořene se zbytky listů odřízneme.
Sázet můžeme od listopadu, v zimě, pokud to počasí dovolí, a na jaře do konce března.
Na jaře se obvykle křenovka nad sazenicí zryje, případně můžeme zarýt kompost nebo vyzrálý hnůj.
V květnu a červnu začne z matky vyrůstat tolik prýtů, kolik jsme nechali oček.
V červnu na pozemku okopávkou a pletím odstraníme plevel.
Vhodné je provádět kultivaci za vlhka, protože za sucha kořen rychle vadne a kořínky se trhají.
V prvním roce necháváme prýty narůst všechny, v dalších letech je důležité ponechat prýty dva nebo jeden. Čím více výhonů ponecháme, tím budou slabší.
Omezovat počet výhonů je možné také v červenci, ale velmi opatrně, abychom nepoškodili matečný kořen ani kořen a listy, které chceme ponechat.
Podle historických pramenů se novosád (první křen po výsadbě) sklízel až od listopadu, v dalších letech se začínalo se sklizní začátkem října.
Obvyklý termín začátku podzimní sklizně nastává po prvním mrazíku, když listy žloutnou a poklesnou. S podzimní sklizní končíme při zamrznutí půdy.
Za příhodného počasí lze kořeny sklízet až do poloviny března. Do té doby může kořen ke sklizni sice ještě zesílit, nicméně oslabuje se tím kořen matečný.
„Tradičně se na křenovku ženské nepouštěli, to až v JZD. Jako kluk si pamatuji, že si toto hájili dědkové, když dědek kopl, věděl jak,“ vzpomínal pamětník Jiří Zima.
Pan Zima potvrzuje, že bylo docela běžné vykopat křen, který měl přes libru (0,513 kg): „V Malíně je jedna specialita, hodně se tu pilo. Kdo pěstoval křen, kupoval alkohol na soudečky. Komu se podařilo při kopání křenu vykopnout libru, ten dostal panáka. Protože když ho nedostal, tak ten kořen mu putoval do kapsy.“
Jaroslav Habětín vysvětluje, proč si vyrobil speciální motyku sám: „Jednak jsem použil ocelovou trubku, protože dřevěná násada se lámala, a za druhé jsem si musel čepel motyky vytvořit přivařením a nabroušením listového pera ze starého moskviče. Křen okopu ze tří stran, pak je třeba ho již v té správné hloubce trefit. Pokud ukopnu i kousek matky, nic se neděje.“
V prvních letech není třeba kopat až k matce, protože ještě není zcela vytvořený kořenový systém a případné poškození se hůře hojí. Motyku musíme mít ostrou, protože roztřepené rány křenu mohou být vstupní branou pro hniloby.
Křen se skladuje nejlépe stejně jako jiná kořenová zelenina ve sklepě ve vlhkém písku. Alternativou je uložení do vlhké zeminy.
„Největší nepřátelé uloženého křenu jsou zajisté slunce a průvan, tu zetlí a ztrouchniví v krátké době a nejsilnější kořen scvrkne se v neúhledný provázek,“ píše Ignác Paták v devatenáctém století.
Foto autor, kresby K. Zemková
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.
Poraďte mi prosim kde seženu kořen matky. Diky za odpověď Jenda
Snad kdekoliv na poli nebo u rybníka roste jako plevel
Urcite ne- jako u vseho existuji ruzne odrudy, chute atd.
Já bych jel do Malína. Nechá se tam koupit.
Křen zasadit do konce března, takže už je poslední den…..
Den sem, den tam. Paní Marcelo, zahrada není úřad. Co kdyby bylo od ledna zamrznuto. Vezmete-li v potaz, že letos byl přestupný rok, tak už jste včera měla možná zmeškáno. Jestli se do zahrady nemůžete dostat, zasaďte křen doma do kbelíku a až to půjde, jen ho přeneste do zahrady.
Ohledně kořene matky. Když si koupíte pěkný křen v obchodě, můžete ho použít jako sadbu. Sice bude nejspíše z Maďarska, ale už je to výběr z typů, pěstují se ty lépe rostoucí, tvořící pěkné kořeny.
No a nebo se zkuste přes internet propracovat třeba až do zahrady pánů v Malíně. A pak vedle sebe dejte ten malínský a koupený. No a někdy u ovaru můžete udělat degustaci, napsat do Zahrádkáře jak to dopadlo.
Parádní článek, první opravdu srozumitelný návod i s obrázky a vysvětlením sklizně 🙂 Děkuji MOC