Květinovou vánoční módu odedávna ovlivňují rostliny, které ve vánoční době kvetou, mají hezké plody nebo se dají přirychlit.
Rostlinolékaři třídí tzv. abiotické vady ve vývoji rostlin proto, aby snáze mohli najít příčiny nedostatku, za kterým nestojí ani choroba ani škůdce.
V uličkách středozemních měst, třeba v Dubrovníku či Malaze, si člověk snadno všimne keře vyrůstajícího z kamenné zdi. To kapara našla dobré místo k životu.
Někdy je za tím nedostatek času, jindy nejasné povědomí o tom, k čemu slouží řez ovocných stromů, které termíny se hodí pro jabloně a kdy řezat jiné druhy.
Co dělat, abychom ovocné rostliny pohnojili, ale jejich výživu ne? Slovní hříčkou můžeme o hnojení vtipkovat, ovšem i rostliny mají zdraví jen jedno. A o to jde.
Vypěstovat pěkné velké pelargonie ze semene trvá zhruba šest měsíců. Proto začneme s výsevem v předstihu, optimálně v prosinci a lednu nebo i dřív.
Možná máte to štěstí, že u vás na zahradě zimuje ježek, dokonce víte, že se mu daří dobře, a těší vás to. Patří k savcům, které vidíme rádi.
Zahrada se ukládá k zimnímu odpočinku. Okrasné stromy a keře střídají podzimní odstíny barev, které se tu a tam rády vykoupou v odlivu slunečních paprsků.
Většina lidí si spojí aktinidie s velkoplodými druhy Actinidia chinensis či A. deliciosa známými pod názvem kiwi. Drobnoplodé druhy jsou však zajímavější.
S ochranou plodin před škůdci celoročně pomáhají různé druhy ptáků. Do zahrady je přilákáme jak zimním krmením, tak hnízdními budkami.
U stálezelených pěnišníků, tisů, bobkovišní a cesmín vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré postavit stínicí konstrukci.
