Kaktusy se často spokojí s parapetem jižního okna. Mnozí pěstitelé své oblíbence letní, což řadě druhů kaktusů asi opravdu prospívá.
Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.
Projet Českem od hranice k hranici trvá jen několik hodin, přesto se už i v únoru dostanete z tuhé zimy do teplého předjaří, cestou spatříte metrové závěje i kvetoucí mandloně a možná i meruňky.
Zvykli jsme si, že ovocné stromy poslední roky přinášejí kvalitní ovoce. Otepluje se, sázíme víc a víc. Vysazujeme ovocné stromy všude, nejen tam, kde mají tradici. Jenže sázka na meruňky nebo broskvoně, ale i na ostatní druhy nemusí vyjít ani v té nej oblasti. Stačí, aby přišel noční mráz v době ledových mužů a máme po úrodě.
Stromy před mrazem v době okolo květu nijak významně neochráníme. Někde lze účinně použít mlžení, rosení, zadýmování stromů, trochu zvládne Kuprikol, snad existují i další přípravky.
Zato s ochranou zeleniny je to jinak. Podle oblastí se při její výsadbě řídíme tradicemi a místními zvyky. Ředkvička, stejně jako hrášek snese nějaký ten stupínek pod nulou, ale důležité jsou v tuto dobu výsevy a příprava sadby.
Otužená sadba cibule a pórku čeká v březnu na výsadbu ven pod textilii
Zeleninu totiž můžeme pěstovat v teplém skleníku, ve studeném skleníku, v pařeništi, ale i doma za oknem a samozřejmě že i venku. Tím jak se prodlužuje den, se krátí doba od výsevu k výsadbě, krátí se i doba od výsadby do sklizně u jedné odrůdy.
Rané kedlubny bílé i modré
V prosinci setá kedlubna potřebuje do doby výsadby možná dva měsíce, v únoru setá je k sázení připravená již za 4-6 týdnů. Snížení teplot pod 10 °C po postupném otužení rostliny nepoškodí, nižší teploty u některých odrůd kedluben mohou vést k tomu, že některé z nich mohou mít tendenci spíše kvést než vytvářet jedlou část.
Záhon s ranými kedlubnami v trojsponu
V dobrých podmínkách – ve skleníku – stačí začátkem března vysít papriky pro výsadbu ven po ledových mužích. Doma s ní začínáme obyčejně již v únoru, někdo i v lednu. Takové sazenice jdou ven s květy, mnohdy již s prvními maličkými plůdky. Sice bychom měli tyhle kvítky a plůdky vylomit, aby sadba lépe zakořenila, ale kdo to dělá? Barbar, kterému není těch kvítků a plůdků líto, nebo jinak – správný pěstitel.
Obyčejně se počítá, že paprika potřebuje k vývoji 12 týdnů. A zatímco kedlubny, květák, kapusta či zelí klíčí dobře i při teplotách pod 20 °C a v noci snášejí i teploty nižší, papriku je třeba hýčkat a po výsevu ani v noci nedovolit, aby teplota substrátu klesla pod 20-22 °C.
Ovšem, kdo má vytápěný skleník, může s výsevy s výsadbou začít mnohem dříve. Některé salátové okurky vysévané v lednu mohou plodit již v březnu. U odrůdy Minisprint se uvádí doba od výsevu do prvního květu 63 dny. I okurky jsou citlivé na chladno, pokles teplot pod 10 °C pro ně může být nepřekonatelný.
Sazeničky celeru v sadbovači; foto K. Petříková
Na chlad je citlivý i celer. Vysévá se časně, aby se do výsadby stihlo dvojí přepíchnutí. Sazenici se zaštipují kořínky, aby jich vytvořila co nejvíce, aby celer pěkně narostl. Pokud se dostane celer do nízkých teplot, je schopen již v prvním roce vykvést.
Do teplých a poloteplých skleníků sejeme již během února rajčata na ven. Pro výsadbu po ledových mužích je stačí vysévat v březnu. Znám pěstitele, kteří rajčátka roubují a řízkují – ti začínají s výsevem již začátkem ledna a jakmile trošku narostou, začnou je řízkovat a zakořeňovat. Mnohdy si udržují ta nejlepší rajčata ze řízků i přes zimu a množí je vegetativně.
Nesmíme zapomenout na saláty. Ty patří mezi odolné, výsevy i přepíchnuté rostlinky mají rády (tolerují) i vysoké rozdíly denních a nočních teplot (16–20 °C a 6–8 °C).
Málokdo ví, jak chutná a jak se připravují artyčoky. Pokud bychom si je chtěli pěstovat venku, je právě teď vhodný čas k výsevu. Ven se vysazují po ledových mužích. Artyčoky jsou i hezkou okrasnou trvalkou.
Artyčok se seje v únoru. Silné sazenice vykvetou už první rok. Kardy a artyčoky jsou zeleninou i léčivkou.
Jednoletou zeleninou, která vyžaduje od výsevu ke sklizni stejné podmínky, jaké má mít paprika, je lilek. I on patří mezi méně časté lahůdkové zeleniny.
Foto autor
Šťavnatý, aromatický, sladký, s pozoruhodnou dužninou, na talíři nebo s jiným ovocem v salátové míse potěší děti i dospělé.
Letničky, které vyséváme do skleníku nebo do pařeniště, přemístíme na záhon až po ledových mužích.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Kdo si na zahradě zřídil užitečné pařeniště, v únoru z něj zpravidla vybere listí, které tam uložil v prosinci, a napěchuje je ho zvenku k bočním stěnám.
Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování rostlin. V zahradě ji můžeme použít k různým účelům.
Zelenina ke skladování musí být sklizená v odpovídající zralosti, zdravá a vytříděná. Poškozenou nebo nedorostlou spotřebujeme, nebo ji sušíme.
Z loňského roku nám na venkovních záhonech zůstávají ještě některé druhy zeleniny: pór, kadeřávek a růžičková kapusta. V pařeniští se daří dalším.
Cibuli ze sazečky a zimní česnek přestáváme před sklizní zavlažovat. Jejich dozrání v sušší půdě zlepší jejich skladovatelnost. Česnek je dobré sklízet ve chvíli, kdy je plně vyzrálý, tím i dlouhodobě skladovatelný.
