Nejčastěji ostružiník pěstujeme pro jedlé plody. Mohou krásně posloužit i jako živý, neprostupný plot na naší zahradě.
O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.
Od pravěku až do doby nedávné lidé na Zemi pěstovali plodiny ekologicky. Veškeré výpěstky byly v top bio kvalitě. Umělé hnojivo nebylo.
Zelenina je důležitým zdrojem mnoha prospěšných látek pro člověka, ale obsahuje i škodlivé dusičnany. Jak moc a kde se jich máme obávat?
Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.
Rostliny pěstované v květináčích a truhlících brzy vyčerpají živiny obsažené v substrátu. Aby pak neživořily, doplníme jim výživu formou hnojiva. Je třeba to udělat včas a ve správné míře.
Mnozí začínající pěstitelé se domnívají, že výživu zahradních rostlin obstarává příroda a že není třeba se jí více zabývat. Vždyť rostliny plodí i bez použití hnojiva.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
Pořídíme-li si živý jehličnan v kontejneru s úmyslem využít ho jako vánoční stromek, je důležité ho postupně přivykat na teplejší prostředí, pravidelně ho zalévat a rosit. Také povánoční návrat do venkovních podmínek musí být pozvolný.
