Rady pro zahrádkáře: „Zmatený“ česnek i mýty o strupovitosti

Všimli jste si u svého česneku podivných zduřenin na stonku nebo váháte, zda do zahrady vysadit okrasnou hlohyni kvůli strachu o úrodu jablek? Odborník ČZS vysvětluje genetické zajímavosti česneku, vyvrací mýty o přenosu chorob a radí, jak zvládnout jarní teplotní šoky u oblíbených žlutých cuket.

1) Česnek tvoří stroužky uprostřed stonku – jde o virózu?

Dotaz čtenáře: „U česneku se mi již několikrát stalo, že se uprostřed stonku objevily ztloustlé části, z nichž se později vyklubaly jakoby drobné stroužky. Není to nějaká nebezpečná virová choroba?“

Vůbec se nemusíte bát, nejde o nemoc, ale o zajímavou fyziologickou poruchu. U nepaličáků se vzácně setkáváme s přechodovým typem mezi paličákem a nepaličákem. Vnitřní drobné stroužky se „vydají na cestu“ z cibule vzhůru. Někdy se to projeví jen zduřením krčku, jindy vyrostou i desítky centimetrů nad cibuli a změní se v typické pacibulky. Příčina je pravděpodobně v genech – vývojově mladší nepaličák se zkrátka „rozpomene na svou minulost“ a vrací se k vlastnostem vývojově staršího paličáku. Je to spíše kuriozita než problém.

2) Strupovitost na hlohyni – nakazí mé jabloně?

Dotaz čtenáře: „Při jednom zimním školení nám bylo řečeno, že strupovitost z hlohyně šarlatové je přenosná na jabloně, a proto tento keř do zahrady nepatří. Je to skutečně takové riziko?“

Toto tvrzení je mýtus. Ačkoliv strupovitost hlohyně způsobuje houba rodu Venturia, konkrétně Venturia pyracanthae, na jabloně se nepřenáší. Původce strupovitosti jabloní (V. inaequalis) je sice příbuzný, ale přísně specializovaný pouze na jabloně (případně jeřáby). Podobně je to i u jiných druhů: hrušně napadá V. pirina, třešně V. cerasi a peckoviny jako broskve či meruňky zase V. carpophila. Přenos mezi hlohyní a jabloní je tedy vyloučen a tento krásný okrasný keř si na zahradě můžete s klidem ponechat.

3) Žloutnutí listů u žlutých cuket – co dělám špatně?

Dotaz čtenáře: „Snažíme se pěstovat žluté cukety, ale již mladým rostlinkám začínají žloutnout listy. Vždy je raději ze záhonu odstraníme. Jak se tohoto žloutnutí zbavit?“

Rostliny nevyhazujte! Žlutoplodé cukety reagují citlivěji na chladné jarní počasí (zejména v noci a ráno), za což vděčí svému původu (šlechtitelé je zkřížili se subtropickými tykvemi). Odborná literatura tento jev popisuje jako „chilling effect“. Dobrou zprávou zůstává, že s postupujícím létem a rostoucími teplotami tato porucha sama odezní a rostliny vyženou nové, zdravé listy. Stačí tedy jen počkat na teplejší počasí. Žluté cukety chutnají skvěle a za tu trochu trpělivosti vám určitě stojí.