Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18 °C.
Při silném promrznutí půdy může dojít k nadzvednutí kořenových balů, ztrátě kontaktu s okolní půdou a postupnému vyschnutí.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho použití.
Krátce před novým vegetačním růstem nastává nejvhodnější období pro přesazování pokojových květin. S prodlužujícím se dnem se aktivují do nové sezony.
Balkonové trvalky uložené přes zimu ve studeném suchém sklepě – pelargonie, fuchsie, libora, kopretina polokřovitá – se probouzejí rašením výhonů.
Dobré místo v zahradě, vhodná odrůda a správně načasovaný řez vytvářejí předpoklady pro to, aby plaménky kvetoucí ukázaly naplno, co umějí.
Do českých zahrádek se rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím samčích jehněd v jarním období.
Koncem zimy nastává doba vhodná pro seřezání okrasných stromů na hlavu. U keřů se pro obdobný postup používá termín na pařez nebo na pahýl a to podle výšky řezu.
Některé rostliny podněcují svými tvary listů, květů či semeníků lidskou fantazii a dávají tak vzniknout novým lidovým názvům. Není tomu jinak ani v případě, kdy naši předkové hledali výstižný název pro Clerodendrum thomsoniae.
S blížícím se jarem přibývá světla i tepla, květiny se probouzejí, přichází čas přesadit je. Pro někoho jednoduchý úkol, pro jiného příjemné dobrodružství.
Nehrozí-li silnější mrazy, upravíme řezem jednoleté výhony keřů a polokeřů kvetoucích v létě a časně na podzim. Též hortenzie latnaté.
Do konce února dokončíme prosvětlovací nebo zmlazovací řez odolných okrasných stromů, keřů, popínavých dřevin a těch, které jsme vysadili na podzim, ale neseřezali jsme je
Přihlásit
