Krátce před novým vegetačním růstem nastává nejvhodnější období pro přesazování pokojových květin. S prodlužujícím se dnem se aktivují do nové sezony.
Rostlinu, kterou chceme přesadit, vyklepneme z květináče. Jedná-li se o květinu delší dobu nepřesazovanou se zplstnatělou vrstvou kořenů, je dobré tuto vrstvu narušit, případně i mírně odstranit pro lepší regeneraci kořenů.
Přesazujeme do většího kořenáče; foto Shutterstock
Po přesazení rostlinu nepřihnojujeme, počkáme aspoň dva týdny.
Rostlinu přesadíme přibližně stejně hluboko, mírně přitlačíme a zalijeme.
Hyacintům a ostatním květinám pěstovaným v květináčích včas odstraňujeme odkvetlé květy. Rostliny dále zaléváme, příp. i přihnojujeme, aby cibule (či hlízy) získaly z listů zpět zásobní látky, které vyčerpaly v době kvetení.
Hyacinty na parapetě připravené na jaro; foto Shutterstock
Kvetou od podzimu do předjaří a provázejí člověka po staletí. Byla by však škoda, kybychom brambořík považovali jen za sezonní dekoraci.
Očividně chřadnoucí pokojovou rostlinu mívá často na svědomí poškození abiotického původu. Nezavinili ho ani choroby, ani škůdci. Způsobily je pěstební podmínky.
Balkonové trvalky uložené přes zimu ve studeném suchém sklepě – pelargonie, fuchsie, libora, kopretina polokřovitá – se probouzejí rašením výhonů.
Pokud jsme hvězdník ještě neprobudili z vegetačního klidu, v polovině ledna je na to nejvyšší čas. Cibuli přeneseme do místnosti s pokojovou teplotou.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
