Chráníme stálezelené keře, trvalky, dvouletky i vřesoviště
Stálezelené keře a trvalky chráníme v předjaří za silných mrazů před intenzivními slunečními paprsky. Z promrzlé půdy nemohou dostatečně přijímat vodu.
Stálezelené keře a trvalky chráníme v předjaří za silných mrazů před intenzivními slunečními paprsky. Z promrzlé půdy nemohou dostatečně přijímat vodu.
Nepřeberná paleta barev, tvarů květu a typu růstu z dělá z petúnie stálici na nebi letniček, která se celosvětově drží v první trojici těch nejprodávanějších.
Květem a nezvyklou krásou nás mohou v tomto období zaujmout otužilci, kteří ovšem nepatří mezi skutečné posly jara.
Trávník bez sněhu včas pohrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy.
Při několikadenním mírném počasí bez mrazů lze řezem tvarovat a usměrňovat v růstu všechny popínavé rostliny.
Mnohé exotické rostliny pocházejí z oblastí, kde zima nemá podobné výkyvy jako u nás. A pro ně je oteplení a roztání sněhu znakem jara.
Luční porosty s barevnou směsicí rostlin a hemžící se nejrůznějším hmyzem a dalšími živočichy patří do české krajiny. Tak pestrou a života plnou lze mít i zahrádku.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro pokojové rostliny, přizpůsobíme především zálivku.
Pokud jsme hvězdník ještě neprobudili z vegetačního klidu, v polovině ledna je na to nejvyšší čas. Cibuli přeneseme do místnosti s pokojovou teplotou.
Mandloň nízkou vysazujeme ve větších i menších zahradách samostatně i ve skupině. Rostliny získáme buď pravokořenné, nebo roubované na slivoňové podnoži.
Kdo rozmýšlí, které hosty z říše letniček pozve na jaře do zahrady, nejspíš už shromažďuje semínka a možná bude muset losovat, kdo se ještě vejde a kdo až napřesrok.