Mnohonožky chlupule, chobotule a další vytvářejí novou půdu

14. 6. 2019

Žijí v pozapomenuté kupce listí či jiných zbytků rostlin, také v kompostu a spolu s dalšími půdními organismy mění organickou hmotu v úrodnou zeminu.

Mnohonožky bez nás a za nás tiše pracují na rozkladných a půdotvorných procesech vedoucích ke vzniku nových půdních substrátů. Proto si zasluhují naši pozornost i ochranu. Někdy však můžeme početnou přítomnost některého z druhů vnímat jako problém.

Takovým druhem, který se často objevuje v extrémně vysokých počtech v zahradních půdách, ale i ve sklenících, je slepá mnohonožka Blaniulus guttulatus. Její bílé nitkovité tělo (dlouhé až 15 mm, avšak jen do 0,5 mm silné) je po stranách opatřené řadami karmínově červených skvrn, což jsou prosvítající obsahy tzv. odpudivých (repugnatorických) žláz.

Mnohonožka Blaniulus guttulatus

Mnohonožka Blaniulus guttulatus bývá často nevítaným hostem v zahradních půdách, foto K. Tajovský

O této mnohonožce je známo, že za nepříznivých podmínek (sucho, chlad) může zalézat hluboko do půdy, takže její odstraňování z napadených půd či substrátů bývá velmi obtížné.

Podobnou válcovitou tělesnou stavbou se vyznačují i další zástupci řádu Julida. Ti se objevují na zahradě spíš jednotlivě. Tyto mnohonožky často šedě, tmavě hnědě až černohnědě zbarvené jsou v dospělosti dlouhé až 2 či 3 cm. Při vyrušení se stáčejí do typické spirály.

Samička mnohonožky z rodu Leptoiulus

Samička mnohonožky z rodu Leptoiulus stočená do typické spirály, foto F. Trnka

Běžně v zahradách bývá např. mnohonožka Unciger foetidus s výrazně rýhovanými tělními články.

Mnohonožka Unciger foetidus

Mnohnožka Unciger foetidus žije na mnoha zahrádkách, foto F. Trnka

Hojně v kompostech, pod starším dřívím, ale i v záhonech v kypré strukturní a na organickou hmotu bohaté půdě žije drobná bělavě šedá slepá plochule Brachydesmus superus. Její tělo tvořené v dospělosti 19 články dosahuje maximálně 11 mm. Plochule jsou další skupinou mnohonožek bez vyvinutých očí.

Plochule Brachydesmus superus

Dospělý sameček plochule Brachydesmus superus, foto Karel Tajovský

Blízce příbuzné druhy plochulí (řád Polydesmida) z rodu Polydesmus mají tělo větší, složené z 20 článků a zbarvené v odstínech okrové či hnědé barvy.

Plochule křehká (Polydesmus complanatus)

Plochule křehká (Polydesmus complanatus) patří k největším plochulím v Česku, délka těla dosahuje až 23 mm. Foto J. Vaněk

Jiné středně velké druhy reprezentují skupinu tzv. hrbulí (řád Chordeumatida), které se vyznačují pestřejším zbarvením a tělem v dospělosti sestávajícím z 28 nebo 30 článků a délkou až do 15 mm. Na snímku jsou zobrazeni kopulující jedinci Craspedosoma rawlinsi. Tento druh vyhledává vlhké vrstvy listového opadu, tlející dřevo a lze nalézt v zastíněných zákoutích zahrad.

Hrbule Craspedosoma rawlinsi

Kopulující pár hrbule druhu Craspedosoma rawlinsi, foto J.Šula

Svinule (řád Glomerida) bývají vzácnější návštěvníci v zahradách. Tyto mnohonožky s krátkým oválným tělem a schopností stočit se do úplné kuličky žijí především v opadu a půdě lesních stanovišť, méně osídlují travní porosty. Svinule Glomeris hexasticha nicméně může být zastižena někdy i v zahradách, a to zejména v takových, které blízce sousedí s jinými přirozenějšími stanovišti.

Svinule Glomeris hexasticha

Svinule druhu Glomeris hexasticha má krátké zavalité tělo zdobené podélně šesti řadami světlejších skvrn, foto Karel Tajovský

Vzácně v kompostech lze nalézt např. zástupce další skupiny mnohonožek, tzv. chobotule (řád Polyzoniida).Chobotule mají značně redukované ústní ústrojí do podoby malého chobotku, kterým nasávají kašovitou rozkládající se organickou hmotu.

 

Chobotule Polyzonium germanicum

Červovitě vyhlížející chobotule Polyzonium germanicum mohou být někdy ve vlhkých organických substrátech ve vysokých počtech., foto K. Tajovský

Jediný tuzemský zástupce Polyzonium germanicum má červovitý až housenkovitý tvar těla s nápadně pomerančově žlutou barvou.

Stručný přehled mnohonožek by nebyl úplný, kdybychom neuvedli i naši nejmenší mnohonožku, tj. chlupuli podkorní Polyxenus lagurus.

Mnohonožka chlupule podkorní

Nejmenší tuzemská mnohonožka: chlupule podkorní (Polyxenus lagurus) dorůstá délky 3 mm, foto V. Motyčka

Tato, asi 2 až 3 mm velká mnohonožka, jejíž tělíčko je kryté řadami a svazečky chloupků (odtud i její jméno), lze ji nalézt ve štěrbinách kůry ovocných stromů, pod odchlipující se kůrou, ale také v lišejníkových nárostech, vysychajícím mechu a podobně.

Zdroj Zahrádkář 6/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

6. 12. 2019

Různé trvalky snadno rozmnožíme kořenovými řízky

Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.

zobrazit další rady a tipy