Ve vytápěném skleníku, fóliovníku, pařeništi, nebo na okenním parapetu začínáme s příchodem února předpěstovávat zeleninovou sadbu.
V březnu se pak předpěstovávání sadby pro venkovní výsadbu rozběhne naplno. Sadbu zeleniny můžeme dopěstovat jako prostokořennou (bez kořenového balu) anebo s kořenovým balem.
Předpěstování zeleninové sadby s kořenovým balem obvykle začíná výsevem do výsevní misky, truhlíku, či jiné přiměřeně velké nádoby naplněné vhodným substrátem. Mladé rostliny následně pikýrujeme (přepichujeme) do sadbovačů, kelímků, menších květináčů, rašelinových kořenáčů nebo jiných vhodných nádob se substrátem. Po zesílení a dosažení potřebné velikosti pak sazenice s kořenovým balem vysazujeme na trvalé stanoviště.
S výjimkou drobnosemenných druhů lze do sadbovačů nebo jiných vhodných nádob vysévat osivo přímo a pěstovat zde sadbu bez pikýrování. Všechny pěstební nádoby musí mít ve spodní části odtokové otvory, aby se na jejich dně nehromadila přebytečná voda, která by způsobovala zahnívání kořenů.
Výsevní substráty a substráty pro pěstování sadby si může zahrádkář připravit sám, musí však mít k dispozici vhodné suroviny, a po namíchání je účelné substrát vydezinfikovat (např. propařením). Vlastní příprava kvalitního substrátu pro výsevy a pěstování sadby je časově poměrně náročná, proto pěstitelé často volí nákup vhodného substrátu. Obvykle jsou tyto substráty připraveny z rašeliny, jsou jemné, strukturní, mají nízkou objemovou hmotnost a schopnost vytvářet velkou zásobu vody dobře přístupné pro rostliny, přičemž si zachovávají dobrou provzdušněnost.
Bez úpravy by však nebyla rašelina pro pěstování zeleninové sadby vhodná (má nízké pH a neobsahuje téměř žádné živiny), proto se obohacuje mletým vápencem a plným minerálním hnojivem (NPK), často s přídavkem mikroživin. Kvalitní substrát nesmí být zasolený a musí být prostý zárodků chorob a škůdců a klíčivých semen plevelů.
Minisadbu dopěstujeme v plastových sadbovačích, kterých je na trhu nepřeberné množství
Liší se jednak velikostí buněk, barvou, ale i kvalitou materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Sadbovače z tenkého plastu jsou náchylnější na poškození a jejich využitelnost je obvykle 1–2 sezony. Silnostěnné sadbovače vydrží při šetrném zacházení podstatně déle.
Pro předpěstování balíčkové sadby je potřeba slisováním substrátu vyrobit balíčky.
V horní části balíčků jsou jamky, do kterých se vysévá osivo. V zelinářské praxi jsou využívány výkonné lisy, které připravují větší bloky balíčků. Jednoduchý lis (např. ze dřeva) pro výrobu jednotlivých balíčků nebo menších bloků je schopen si zručný zahrádkář vyrobit sám.
Další možností pro vypěstování balíčkové sadby jsou rašelinové tablety (jiffy). Jsou vyrobeny ze slisované rašeliny a na povrchu jsou obaleny síťkou. Tablety mají uprostřed jamku pro výsev semen.
Po navlhčení rašelinová tableta nabobtná a vytvoří balíček substrátu, ve kterém se pěstuje sazenice. Síťka na povrchu drží rašelinový balíček pohromadě do doby, dokud balíček dostatečně neprokoření.
Hrnková sadba je pěstována v květináčích různé velikosti, obvykle plastových, anebo z pálené hlíny, použít lze i plastové kelímky apod. Vhodnými pěstebními nádobami jsou rašelino-celulózové kořenáče.
Materiál, ze kterého je rašelino-celulózový kořenáč vyroben, musí umožnit kořenům prorůstat skrze stěnu kořenáče, v opačném případě sazenice po výsadbě nepřirůstá a může uhynout. Rašelino-celulózové kořenáče mohou být jednotlivé, anebo integrované do bloků, které se před výsadbou rozdělí na jednotlivé kořenáče. Ty se při výsadbě z kořenového balu neodstraňují, neboť se v půdě dobře rozloží a obohatí půdu o organickou hmotu.
Novinový papír omotáme několikrát okolo matrice (např. plechovka nebo kelímek vhodné velikosti) a zafixujeme po straně lepicí páskou.
Papír by měl dostatečně přesahovat dno matrice, aby bylo možné ohnutím papíru vytvořit dno, které taktéž zafixujeme lepicí páskou. Tím vznikne papírový kořenáč, který můžeme naplnit substrátem a využít pro dopěstování sadby např. plodové zeleniny.
Foto autor
Z půdy vyzvedneme rostliny pro rychlení – čekanku, radicchio a později na podzim to může být i reveň. Trsy pažitky, které jsme už vyryli a uložili volně nebo do pařeniště, nyní očistíme od suché natě a nasázíme je do květináčů pro zimní rychlení.