Mnoho z nás by rádo houby na zahradě pěstovalo, ale suroviny na intenzivní pěstování bývají těžko dostupné nebo nás odradí náročnost přípravy.
Právě proto se začalo vyrábět podhoubí hub, které nepotřebuje speciální živný substrát a které je možné aplikovat přímo do trávníku. Jedná se o nešlechtěné houby izolované z přírody.
Houby je možné pěstovat také na dřevě nebo pilinách, což jsou další způsoby, které v domácích podmínkách lze zvládnout.
Je dobré mít na paměti, že naše zahrada není pěstírna s řízenou atmosférou. Proto se výnosy mohou lišit jak v čase, tak v prostoru. V nevhodných půdních podmínkách může být výsadba dokonce zcela neúspěšná. Abychom byli úspěšní, je dobré mít na paměti následující rady a postupy.
Tato houba roste na pastvinách, v zahradách a sadech. Proto, aby se jí dařilo, potřebuje vlhké humózní půdy bohaté na živiny. Často to bývá v porostu kopřiv, které tyto půdy indikují. Na výsadbu této houby je tedy třeba vybrat na zahradě vlhčí, ne však podmáčené místo, které je bohaté na humus a živiny, zvláště pak dusík. Ideální je porost trav nebo kopřiv, naopak nevhodné jsou holé půdy.
Pýchavka obrovská neboli vatovec
Nejčastěji se provádí výsadba do hnízd. Motykou nebo zahradnickou lopatkou nadzvedneme drn, pod který vysypeme asi 10–20 zrnek rozdrcené sadby. Poté drn opět přimáčkneme. Vysazujeme do sponu 1×1 m. Při hustší výsadbě se podhoubí dříve zapojí a můžeme čekat dřívější úrodu. Plocha, kterou bychom měli osít, by měla mít alespoň 25 m2. Výsadbu můžeme provádět většinou od dubna do října.
Založenou kulturu musíme v době sucha udržovat vlhkou. Pro kontrolu růstu si můžeme některé místo označit a asi po dvou týdnech nadzvednutím drnu zjistit, jak podhoubí prorůstá. Ve vhodné lokalitě a hustém setí můžeme plodnice objevit již druhým rokem, většinou však za 2–3 roky. Plodnice sbíráme mladé a uvnitř ještě bílé.
Vatovec má rád porost trav nebo kopřiv
Roste většinou na mezích, loukách a v lesích. Na rozdíl od ostatních hub snáší i sušší stanoviště. Tyto houby na zahradě vysazujeme obdobným způsobem jako pýchavky obrovské. Jen volíme menší spon, ideálně 0,5×0,5 m, protože podhoubí houby roste pomaleji. Na rozdíl od vatovce není bedla vysoká náročná na výběr stanoviště, humus ani na obsah živin. Nicméně hlavně po výsadbě musíme kulturu udržovat vlhkou.
Bedla vysoká pěstovaná v domácích podmínkách
Pro založení kultury žampionu ovčího vybereme místo o ploše 6–8 m2, tam kde je půda humózní a minerálně bohatá, zvláště na dusík například u kompostu. Na vybranou plochu rovnoměrně rozsypeme 250 g rozdrobené sadby. Na tuto sadbu nasypeme asi 2–3 cm kompostu a následně umačkáme nebo uválíme. Pak výsadbu zalijeme.
Výhodou je, pokud zakládáme sadbu přímo na trávě, že ta zakrátko proroste vrstvou kompostu a je možné ji pak normálně sekat. Pokud kulturu zakládáme na jaře, první plodnice můžeme očekávat na podzim. Žampion ovčí přihnojujeme králičími bobky nebo granulovaným kravským trusem.
Jde o vynikající jedlou houbu, která je cenná tím, že roste ve velmi pozdním podzimu, kdy ostatní houby už nerostou. Plodnicím nevadí ani krátkodobé zmrznutí.
Čirůvka fialová
Na vybrané místo na zahradě navrstvíme listovou hrabanku do tloušťky minimálně 10 cm. Zvlhčenou vrstvu prosypeme zrnitou sadbou. Na plochu 2–3 m2 nám postačí 250 g. Povrch přikryjeme netkanou textilií nebo propíchnutou průhlednou fólií. Pokud je pěstební prostor na slunci, měli bychom ho chránit před přehřátím překrytím fólie nebo chvojím. Zvolenou krycí vrstvu odstraníme zhruba v polovině října. Na jaře založená kultura většinou plodí již na podzim. Kultura plodí mnoho let a pokud budeme hrabanku přisypávat, je možno ji rozšiřovat.
Pěstováním hub na zahradě můžeme naplnit i funkci estetickou. Vatovce nebo bedly vysoké budou na zahradě působit jistě velmi netradičně. Ještě k tomu nám udělají další radost, kterou ocení naše chuťové pohárky.
Foto autor
Pokud chceme sklízet pěstované houby co nejdříve, jsou piliny jednoznačně vhodnějším substrátem než dřevo. Umožní celoroční sklizeň.
Jednoduché, efektivní a nenáročné pěstování hlívy na slámě nás baví. A ještě k tomu jde o celoroční způsob pěstování.
Dřevokazné houby pěstované na dřevě jsou nejpřirozenějším způsobem, jak na vlastní zahradě získat plodnice ke kuchyňské úpravě.
V současnosti lze pěstovat v domácích podmínkách více druhů hub. Přibývají i varianty pěstebních substrátů, které se v srpnu očkují houbovým myceliem.
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.
