Ucho Jidášovo vyrůstá na dřevě odumírajících listnáčů
15. 9. 2021Na větvích josty vyrostly hnědé jakoby rosolovité mističky o velikosti asi do pěti centimetrů. Jde o plodnice houby známé jako ucho Jidášovo.
Choroše, troudnatce, pevníky, outkovky, lesklokorky, ohnivce, houževnatce, ale i václavky a hlívy představují pro ovocný strom nebezpečí s fatálním následkem.
Velké, často celoživotní přízni mnohých z nás se těší houby stopkovýtrusé (Basadiomycota). K této skupině hub patří naprostá většina těch druhů, které se sbírají nebo pěstují jako poživatina. Do téže skupiny patří rovněž tzv. dřevokazné houby, které se naopak mohou stát noční můrou zahrádkáře.
Mycelium dřevokazných hub způsobuje hnilobu čili rozklad dřevní hmoty. Tím se snižuje pevnost dřeviny; lámou se větve nebo se rozlomí kmen.
Vstupními branami k infekci dřevin jsou většinou nejrůznější mechanická poranění. Proto je základem ochrany před dřevokaznými houbami šetrná péče o stromy i jejich okolí. Když k poranění dojde – například při průřezu, následkem mrazu, okusem zvěří a podobně, je třeba rány co nejrychleji ošetřit.
Další poměrně velkou skupinou hub škodících na rostlinách jsou rzi. Pro onemocnění způsobená těmito houbami, která se nazývají rzivosti, je typická tvorba puchýřkovitě vyklenutých ložisek pod pokožkou rostlin, které později praskají.
V těchto ložiscích se tvoří minimálně tři stadia výtrusů:
Rzi, které se vyvíjejí jen na jednom hostitelském druhu, nazýváme jednobytné. Patří k nim např. původci rzivosti mahonie, ostružiníku, růže, chřestu, sedmikrásky, chryzantémy, hledíků, slézů, proskurníků, muškátu, fazolu či cibulovin.
Některé rzi vyžadují pro dokončení svého vývoje dalšího hostitele, a to jsou rzi dvoubytné.
Vedle rzí ke stopkovýtrusým houbám patří i původci snětí, které však u zahradních plodin mají menší význam. Pouze kdo pěstuje kukuřici, může se setkat s velmi nápadnou snětivostí kukuřice. Občas se objeví i velmi nebezpečná snětivost cibule. Mezi sněti v širším významu se však počítá i poměrně častá ouškovitost azalek.
Foto autor
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.