Choroše, troudnatce, pevníky, outkovky, lesklokorky, ohnivce, houževnatce, ale i václavky a hlívy představují pro ovocný strom nebezpečí s fatálním následkem.
Velké, často celoživotní přízni mnohých z nás se těší houby stopkovýtrusé (Basadiomycota). K této skupině hub patří naprostá většina těch druhů, které se sbírají nebo pěstují jako poživatina. Do téže skupiny patří rovněž tzv. dřevokazné houby, které se naopak mohou stát noční můrou zahrádkáře.
Mycelium dřevokazných hub způsobuje hnilobu čili rozklad dřevní hmoty. Tím se snižuje pevnost dřeviny; lámou se větve nebo se rozlomí kmen.
Vstupními branami k infekci dřevin jsou většinou nejrůznější mechanická poranění. Proto je základem ochrany před dřevokaznými houbami šetrná péče o stromy i jejich okolí. Když k poranění dojde – například při průřezu, následkem mrazu, okusem zvěří a podobně, je třeba rány co nejrychleji ošetřit.
Troudnatec pásovaný na třešni
Další poměrně velkou skupinou hub škodících na rostlinách jsou rzi. Pro onemocnění způsobená těmito houbami, která se nazývají rzivosti, je typická tvorba puchýřkovitě vyklenutých ložisek pod pokožkou rostlin, které později praskají.
V těchto ložiscích se tvoří minimálně tři stadia výtrusů:
Rzi, které se vyvíjejí jen na jednom hostitelském druhu, nazýváme jednobytné. Patří k nim např. původci rzivosti mahonie, ostružiníku, růže, chřestu, sedmikrásky, chryzantémy, hledíků, slézů, proskurníků, muškátu, fazolu či cibulovin.
Některé rzi vyžadují pro dokončení svého vývoje dalšího hostitele, a to jsou rzi dvoubytné.
Ouškovitost azalek
Vedle rzí ke stopkovýtrusým houbám patří i původci snětí, které však u zahradních plodin mají menší význam. Pouze kdo pěstuje kukuřici, může se setkat s velmi nápadnou snětivostí kukuřice. Občas se objeví i velmi nebezpečná snětivost cibule. Mezi sněti v širším významu se však počítá i poměrně častá ouškovitost azalek.
Foto autor
Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám? (Pokračování textu…)
Otázka: Těsně u kmene jabloně vyrostly na podzim nějaké houby. Vypadají jako václavky, ale ty to zaručeně nejsou. (Pokračování textu…)
Otázka: Při podrobnější prohlídce jalovců jsem zjistil, že některé větvičky jsou mírně zduřelé. Nevíte co je příčinou? (Pokračování textu…)
Dotaz: Na větvích josty mi vyrostly hnědé jakoby rosolovité mističky o velikosti asi do pěti centimetrů. Nevíte, o co se jedná? (Pokračování textu…)
Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování rostlin. V zahradě ji můžeme použít k různým účelům. Část zeminy z lože pařeniště necháme promrznout.
