Zavinutky neboli monardy patří k oblíbeným trvalkám. Poznejte známé i méně známé druhy a odrůdy a zjistěte, jak je pěstovat.
Zavinutky neboli monardy patří mezi oblíbené trvalky, které v létě zdobí zahradu výraznými květy a lákají včely i další hmyz. Jaké druhy a odrůdy si můžeme vybrat a co zavinutkám dopřát, aby dobře rostly a kvetly? Podívejme se také na méně známé druhy, které stojí za pozornost.
Monarda menthifolia
Zavinutky, známé také pod počeštělým pojmenováním monardy (rod Monarda, čeleď hluchavkovité), patří již řadu desetiletí k oblíbeným zahradním rostlinám. V přírodě se vyskytují převážně v lučních, křovinatých společenstvech či lesních pasekách v Severní Americe. Rostliny jsou nápadné přímými, pevnými lodyhami se vstřícnými, aromatickými listy a především přeslenitě utvářeným květenstvím. U některých odrůd bývají zajímavě vybarveny i listeny pod vlastním květenstvím. Barva květů záleží na pěstovaném druhu, respektive odrůdě. V sortimentu se lze setkat s rostlinami s bílými květy, s mnoha odstíny růžové, fialové až purpurové či karmínové barvy. Většina druhů a odrůd kvete v červenci až počátkem srpna.
Většina běžně pěstovaných zahradních odrůd vychází ze dvou severoamerických druhů, a to M. didyma s karmínově červenými květy a druhu M. fistulosa se světle fialově růžovými květy (barva může být značně variabilní). Odrůdová nabídka je velmi pestrá. Z červenokvětých odrůd, blízkých druhu M. didyma, lze jmenovat např. ´Adam´, ´Cambridge Scarlet´, ´Gardenview Scarlet´.
Monarda ´Adam´
Sortiment růžových a fialových odrůd je o něco širší. Velmi světle fialově růžovými květy nakvétá např. odrůda ´Fishes´, která je ovšem značně citlivá k padlí. Nenáročnou a dlouhověkou odrůdou je ´Marshall’s Delight´s jasně růžovými květy a výškou kolem 1 m. Velmi bohatě nakvétají další růžovokvěté odrůdy ´Pink Tourmaline´, ´Croftway Pink´ nebo ´Cherokee´. Růžovofialovou barvou kvete ´Sioux´, ´Neon´ nebo ´Beauty of Cobham´.
Velmi hezkou odrůdou s purpurovou barvou květů je ´On Parade´, která je snad i odolnější vůči padlí, a rovněž ´Saxon Purple´. K výrazně tmavě fialově kvetoucím odrůdám pak patří např. ´Dark Ponticum´ nebo ´Prague Night´, které byly vybrány z porostu semenáčů v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Z čistě bílých kultivarů lze jmenovat např. ´Schneewolke´ nebo ´Snow Queen´. Velmi atraktivní odrůdou je ´Petite Delight´, nápadná zejména svým kompaktním vzrůstem (do 30 cm).
Mezi zajímavosti posledních let patří zejména série ´Bee…´ (´Bee Happy´, ´Bee Free´, ´Bee Lieve´, ´Bee Merry´, ´Bee Pure´ aj.). Jde o relativně nižší odrůdy s výškou cca 40–70 cm, s jasně pastelovou barvou květů a především velmi dobrou odolností vůči padlí.
Rostliny se na stanovišti rozrůstají při zemi rostoucími výběžky a jimi rovněž i přezimují. Mělké kořenění a případně ne zcela vhodné, přemokřené stanoviště může občas vést k vymrzání či spíše vyzimování trsů. Jako většině původem prérijních trvalek i zavinutkám svědčí stanoviště na plném slunci, popřípadě v mírném polostínu, a humózní, propustná půda, která je během vegetace dostatečně zásobena vodou. Více náročné na vláhu jsou zejména červenokvěté odrůdy z okruhu M. didyma. Odrůdy s fialovými květy, bližší druhu M. fistulosa, snášejí relativně dobře i letní přísušek. Obvykle pak ale zůstávají menší a méně kvetou. Rozdílnost těchto dvou odrůdových skupin je i v náchylnosti k padlí (Erysiphe cichoracearum). Červenokvěté odrůdy jím trpí o něco méně než kultivary s převážně růžovými či fialovými květy. Vhodná je pravidelná ochrana dostupnými fungicidy.
Množení rostlin je zcela jednoduché. Obvykle lze dělit narostlé trsy nebo použít osní řízky odebírané během vegetace, kdy v jednoduché množárně s perlitem koření obvykle během několika dnů. Dělení trsů lze rovněž provádět v podstatě během celé vegetace, ovšem optimální termín je na jaře časně po rašení nebo pak brzy po odkvětu.
Mezi méně známé zavinutky patří např. zavinutka mátolistá (M. menthifolia). Rostliny jsou podobné druhu M. fistulosa, jsou ale výrazně nižší (obvykle 50–60 cm) a nakvétají světle růžovými květy. Listy výrazně voní po mátě. Velmi efektní zavinutkou je Monarda bradburiana. Dorůstá zhruba 60–80 cm a je nápadná zejména tmavě zelenými listy s kovovým leskem a výrazně zbarvenými květy a listeny. Kvete velmi časně, obvykle již ke konci června. Květy jsou bělavě růžové v různých odstínech s nápadným tmavým purpurovým tečkováním. Listeny pod květenstvím jsou pak růžové, popřípadě rovněž purpurové. Oba druhy dobře rostou na slunných, popřípadě i polostinných místech v propustné, hlinité půdě. Lze je bez problémů použít i ve výsadbách mulčovaných štěrkem. Ten je vhodný i z důvodu omezení tvorby půdního škraloupu na těžších půdách, který oba druhy příliš nemilují.
Málo rozšířená je rovněž M. clinopodia, která se pěstuje podobně jako např. M. didyma a dobře se jí daří i v polostinných podmínkách. Kvete většinou čistě bíle a listy opět voní po mátě. Z dalšího sortimentu zavinutek lze uvést např. druh M. punctata se žlutými, nápadně pyskatými květy a výrazným červenohnědým tečkováním a atraktivními, narůžovělými listeny. Rostliny jsou obvykle uváděny jako dvouletky či krátkověké trvalky. V našich podmínkách tento druh ale obvykle brzy vymrzá a reálná je spíše letničková kultura. Krátkověkým, respektive u nás rovněž spíše letničkovým druhem je i M. citriodora s růžovými květy a listeny.
Na vhodném stanovišti lze vytrvalé zavinutky považovat za relativně dlouhověké rostliny. Jejich životnost je limitována zejména prostorem, kam se mohou rozrůstat. Původní trs totiž stárne poměrně rychle a bez toho, aby nové výhonky měly kam růst, mohou rostliny vcelku rychle vymizet. Původními obyvateli Ameriky byly zavinutky využívány i jako léčivé rostliny, a to zejména při léčbě nemocí dýchacích cest, nachlazení a rovněž i místo čaje. Všechny druhy jsou rovněž velmi atraktivní pro včely a další druhy hmyzu.
Foto autor
Objevte 6 druhů nenáročných, ale neprávem opomíjených trvalek, které rozzáří vaši zahradu od června až do podzimu.
Většina z nás je zvyklá vnímat květinový záhon očima. Při výběru trvalek však můžeme usilovat o to, aby svými vlastnostmi zaujaly další lidský smysl – čich.
Vybereme-li trvalky vhodné pro plné slunce a do běžné zahradní půdy, které ani v létě zcela nevysychá – třeba i díky závlaze, budou nás těšit svými květy právě o prázdninách.
Existují atraktivní květiny, které zůstávají ve stínu tradičních i relativně nových oblíbených druhů. Tady je několik tipů na méně populární, leč okouzlující.
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
