Chyby při řízkování muškátů přilákají choroby a škůdce
21. 8. 2020Během zakořeňování řízků pelargonií pečlivě odstraňujeme veškeré žluté a suché listy. Právě tyto rostlinné zbytky bývají lákadlem pro plíseň šedou.
Nejsnáze muškáty zakoření z postranních krátkých, jen vylomených výhonků. Použít můžeme i ne příliš měkké stonkové řízky pelargonií.
Řízky necháme den zavadnout, aby nezahnívaly a rychleji vytvořily kořeny. Před zavadnutím je ošetříme práškovým stimulátorem. Muškáty zakořeňují dobře ve směsi písku a rašeliny při mírné vlhkosti a teplotě 16–18 °C.
Pokud řízky odlamujeme v kolínku, tak čistými prsty.
Řízky z rostliny odebíráme vylomením nebo ostrým nožem či nůžkami. Buď odstřihneme stonek a ten potom rozdělíme na jednotlivé řízky, nebo jednotlivé řízky oddělujeme přímo. Pokud řízky nevylamujeme, řezací nástroje dezinfikujeme lihem a to u každé rostliny. Tímto způsobem zamezíme přenosu virových chorob mezi muškáty.
Tip z praxe: Doporučuji řízky uložit na jeden den někam na chladnější místo, aby řezná rána zaschla. U botanických sukulentních pelargonií můžeme nechat takto uložené řízky týden i více.
Substrát pro zakořeňování řízků si můžeme zakoupit již hotový, zabalený v pytli přímo od výrobce. Ale i tento substrát vylepšíme trochou perlitu. Nebo si namícháme vlastní z písku, perlitu, rašeliny v poměru 3:2:1. Ideální je substrát předem sterilizovat propařením.
Důležité je, aby substrát pro řízkování nezadržoval vodu, byl propustný a neobsahoval příliš mnoho živin.
Do květináčku o průměru 8–10 cm můžeme napíchat 4–5 řízků. Tímto způsobem ušetříme místo a rostliny v létě po vysazení do truhlíků budou bohatší.
Malým kolíkem vytvoříme důlek do substrátu a vložíme řízek. Ten by měl být v substrátu 2–3 cm hluboko. Řízky označíme jmenovkou.
Než řízky dostatečně zakoření, uplyne 2–6 týdnů. Jsou známy případy, kdy řízky nevytvořily kořeny ani po půlroce. Hůře koření pelargonie s vonnými listy a některé barevnolisté.
Řízky v květináčcích či sadbovačích umístíme na co nejsvětlejší místo, ale bez přímého dopadu slunečních paprsků. Teplota by se v prvních 3–4 týdnech měla pohybovat kolem 20–22 °C. Postupně po zakořenění můžeme teplotu snižovat na 10–15 °C.
Řízky v první zálivce zalijeme protiplísňovým přípravkem zředěným pro tento účel. Během šesti týdnů lze ochrannou zálivku aplikovat až třikrát.
Rostlinky nezakrýváme víky a PE foliemi. Naopak jako prevence houbových chorob je vhodná přirozená cirkulace vzduchu. Z tohoto důvodu často větráme.
Pokud řízky zakořenily, můžeme jednou týdně do zálivky přidat hnojivo s vyšším obsahem dusíku na podporu růstu rostliny. Toto hnojivo lze aplikovat i postřikem na list. Hnojivo však ze začátku mícháme v nižší koncentraci.
Zakořeněné muškáty postavíme na světlé a chladné místo, kde přečkají až do jara. Platí zde pravidlo, čím chladnější zimoviště, tím méně zálivky.
Mladé pelargonie několikrát zaštípneme, abychom docílili krásné rozvětvené rostliny. Není nic horšího, než když se z květináče pne 50cm stonek, který má na konci 5 listů a květ a zbytek stonku je naprosto holý.
Foto autorka
Mezi volně rostoucími nebo kulturně pěstovanými rostlinami, najdeme velké množství nebezpečných a problematických druhů. S těmito rostlinami se můžeme setkat ve výsadbách veřejné zeleně, zámeckých a městských parcích, v soukromých zahradách.
Mohu rozmnožit nyní v září muškáty řízkováním a ponechat je ve skleníku jež není vytápěn přes zimu, kdy je třeba i -15 stupnů zimy? musí zmrznout
Při – 15 °C pelargonie zmrznou. Ani teploty pod – 1 °C nevydrží. Zakořenělé řízky jsou ještě méně odolné než starší rostliny, matky. S tím počítejte.
Dobrý den, zaštipují se muškáty stojací nebo převislé? Zaštipuje se u kolének?
Děkuji.
Květa