Kdy zakládat speciální kompost? Při nadbytku jedné suroviny

20. 8. 2019

Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.

Kompost z listí

Listí patří k nejdůležitějším materiálům ke kompostování v zahrádce. Pokud možno, smícháme společně listí různých druhů listnáčů. Aby se listy na sebe příliš nelepily, je účelné je rozmělnit drtičem nebo travní sekačkou. Před založením promícháme listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2 : 1. Kompost z listí se používá jako zemina pro květiny a na záhony pro výsevy.

Některé druhy se hůře rozkládají, k nim patří například listy dubu, kaštanu, topolu, břízy a akátu. Protože při kompostování těchto druhů listí, zejména dubu, se uvolňují třísloviny, které vedou k okyselování kompostu, lze tyto druhy listí používat k přípravě kompostu pro kyselomilné druhy rostlin (například rododendrony).

Kompost hotový

Živiny pro záhony; foto Shutterstock

Listí z ořešáku

Také listí z ořešáku se obtížněji rozkládá, a proto je někteří zahrádkáři dávají do popelnic, vyvážejí do lesa apod. Zbavují se však tím cenné organické hmoty a potřebných živin pro rostliny. Aby toto listí zetlelo bez problémů, musí se kompostovat ve směsi s jiným materiálem (například společně s kuchyňskými odpady). Samotné listí zetlí sice také, ale potřebuje:

  1. vyrovnávací dávku dusíku (v patřičné dávce močovinu nebo jiné hnojivo),
  2. podstatně delší dobu tlení.

Když však listí ořešáku na podzim rozřežeme společně se zbytky z letniček a trvalek, může být kompost hotový již na jaře příštího roku. Listí ořešáku můžeme přidávat také do pařeniště.

Kompost z trávy

Vznikající teplo může dokonce vést až k samovznícení hromady trávy.

Při kompostování posekané trávy je nutno postupovat uvážlivě. Všechny trávy přijímají z půdy přednostně dusík. To znamená, že když hodně hnojíme, je také obsah dusíku v trávě vysoký. Trávy hromadí kromě toho ve svých buňkách vodu, ta ve spojení s dusíkem vede u posekané trávy k uvolnění energie.

Tráva musí být zavadlá a pokud možno smíchaná s rozdrcenými větvemi, slámou nebo podobným materiálem. Hromady jsou málo strukturní a rychleji se slehávají než jiné komposty. Abychom zabránili nedostatku vzduchu a hnití, musíme kompost častěji přehazovat.

Kompost z drnů

S kompostem z travních drnů můžeme počítat tam, kde odpadá větší množství drnů při rozorání trávníku nebo louky. Drny klademe po vrstvách s chlévskou mrvou nebo kompostem asi do 1 m vysoké hromady a necháme nejméně rok zrát. Během této doby hromadu jednou přehodíme.

Kompost z chlévské mrvy

Je třeba uvést, že za chlévskou mrvu označujeme směs pevných a zčásti i tekutých výkalů domácích zvířat a steliva (podestýlky). Tato směs látek postupně zraje na hnojišti a po uzrání vzniká chlévský hnůj.

Chlévská mrva s podestýlkou ze slámy je ideální pro kompostování.

  • Mrvu s malým podílem slámy bychom měli doplnit listím, slámou nebo starým senem.
  • Je-li příliš suchá (koňská), musíme ji před kompostováním navlhčit.

Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou asi s 20 % půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata atd.). Lze jej použít již po čtyřech měsících tlení.

Koňský hnůj pro kompost

Koňský hnůj kompostujeme v dostatečně vlhkém stavu; foto Shutterstock

Kompost z větví, kůry a pilin

Každý druh dřevnatého odpadu má pro tlení příliš málo dusíku a to znamená, že ten se musí v nějaké formě dodat. Dále je to materiál většinou příliš suchý, takže se musí dodat také voda.

Vlhké a dusíkem bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva, kuchyňské odpady apod. Pokud takový materiál neseženeme, musíme se pokusit vyrovnat to vodou a močovinou nebo síranem amonným. Na 1 m³ hmoty potřebujeme asi 2–3 kg močoviny nebo 5–7 kg síranu amonného, aby mohlo dojít ke správnému tlení.

  • Čím je materiál čerstvější, tím je na dusík bohatší. Je proto nejlepší materiál ještě v zeleném stavu rozdrtit a dát do kompostu.

Kompostujeme-li samotné odpady ze dřeva (bez dodatečného materiálu, ale s vyrovnávací dávkou dusíku), musíme počítat s celkovou dobou tlení minimálně 3–4 měsíce.

Jsou-li tyto komposty zcela dozrálé (po 5–8 měsících), hodí se zejména pro nové výsadby, například ovocných stromů, na které působí stimulačně. Podobně jako u výlisků platí i pro tlení dřeva, že tento materiál je velmi záhřevný a velmi snadno vysychá vzhledem k vysokému podílu strukturní hmoty. Musíme počítat s několika dodatečnými zálivkami, přičemž horká fáze tlení trvá 4–6 týdnů.

Kompost z výlisků ovoce a révy vinné

Výlisky mají zpravidla optimální poměr uhlíku a dusíku (25–30 : 1) pro tlení. To znamená, že není nutný přídavek dusíkatých hnojiv. V důsledku vysokého podílu jader a u matolin také třapin, mají většinou příznivou strukturu, takže je zabezpečeno dobré zásobení vzduchem bez přísad. U výlisků z jablek a hrušek se však doporučuje přídavek slámy.

Výlisky jsou velmi záhřevným materiálem a v důsledku vysokého podílu zbytkového cukru velmi rychle přecházejí do tlení, mají-li dostatek vlhkosti a vzduchu. Charakteristický pro tento materiál je také nápadně silný výskyt plísní v okrajových zónách (až do 30 cm hloubky). Nemusíme mít však z těchto bílých plísní strach. Jedná se o houby, které rozkládají celulózu a lignin. Je to tedy zcela normální a přírodně neškodný proces.

K výliskům přidáváme malé množství zeminy, nanejvýš desetinu.

Díky velmi rychlému zahřátí a dlouhému trvání této fáze se u výlisků velmi snadno stává, že hromady zcela vyschnou. Vlhkost se tedy musí pravidelně kontrolovat a v případě potřeby doplňovat. Kompostování je velmi jednoduché. Pouze v případě potřeby je nutné kompost zalít.

  • Čtrnáctidenní doba přeměny je zcela dostatečná, mohla by se eventuálně prodloužit na tři nebo čtyři týdny (tlení však trvá přiměřeně déle).

Komposty z výlisků zůstávají dlouho velmi kypré a jsou vhodné zejména k přípravě substrátů jako náhrada rašeliny. Chceme-li je však používat jako hnojivo, neměli bychom je vlhčit vodou, nýbrž močůvkou a na začátku také kejdou. Kompostu z výlisků se připisuje příznivý vliv na ozdravení půdy a rostlin. Důvodem jsou pravděpodobně látky podporující růst rostlin, které se uvolňují z jader během tlení.

Kompost ze sena

Bylo by to přirozeně absolutním nesmyslem, abychom sklízeli seno jen pro kompostování. Velmi často se stane, že se seno znehodnotí dešti nebo z jiného důvodu je jednoduše nepoužitelné. Často pozorujeme, že se takové seno někam vyváží.

  • Seno se dá bez problémů zkompostovat, potřebuje jen vlhkost a přídavek půdy.

Problémem je však promíchání před založením kompostu. Když je však poměrně homogenní směs ze sena a půdy hotová, máme už vyhráno.

Tlení začíná ihned a hromada rychle ztrácí na objemu. Zbyde z ní jen asi 10 % hotového kompostu. Vzhledem k této velké ztrátě objemu je vhodné hromadu před přehozením přidat k jinému kompostu. Kompost by byl příliš malý a byl by tak silně vystaven povětrnosti.

Seno se většinou kompostuje společně s jiným materiálem.

Seno lze využít k vyrovnání vlhkosti při kompostování mrvy. Seno ovšem není tak nasáklivé a tak silně strukturní jako sláma. Potřebujeme proto nejméně dvojnásobné až trojnásobné množství.

Rozebíratelné ohraničení kompostu

Pro přehazování kompostu je vhodnější snadno rozebíratelný kompostér, kresba K. Zemková

Výroba umělého hnoje a hnojení slámou

Sláma je velmi bohatá na uhlík a ke tlení potřebuje za prvé vlhkost a za druhé dusík.

Je třeba ještě uvést, že žitná a ovesná sláma se podstatně lehčeji rozkládá než pšeničná a ječná sláma. Příčinu lze hledat patrně ve vyšším obsahu dusíku.

Slámu, popřípadě bramborovou nať, lze zpracovat pomocí přídavku dusíkatého hnojiva na produkt, který je podobný v účinnosti a obsahu živin chlévskému hnoji. Postupujeme přitom podobným způsobem jako při přípravě kompostu.

  1. Asi 30 cm vysokou vrstvu slámy dobře navlhčíme a důkladně ušlapeme, na ni rozhodíme co nejrovnoměrněji asi 3,5–4 kg síranu amonného na 100 kg výchozího materiálu a potom následně jen lehce zavlažíme.
  2. Jednotlivé vrstvy tak zakládáme až do výšky bloku asi 2–3 m.
  3. Asi po čtyřech měsících je tlení ukončeno a takto vzniklý umělý hnůj lze používat.

Sláma ponechaná na poli nebo dovezená na záhon v rozdrceném stavu potřebuje k vyrovnání dusíku 100 kg slámy asi 1 kg dusíku (například 5 kg síranu amonného), abychom tak podpořili tlení a tvorbu humusu.

Jeden kg dusíku odpovídá 2,2 kg močoviny.

Jako účelné se ukázalo použít síran amonný těsně před zaoráním slámy. Místo síranu amonného lze použít také močovinu nebo jiné hnojivo.  Tato hnojiva můžeme použít rozpuštěná v 50 litrech vody.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

19. 9. 2019

Plody peckovin zasažených virem šarky předčasně opadávají

V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.

zobrazit další rady a tipy