Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.
Listí patří k nejdůležitějším materiálům ke kompostování v zahrádce. Pokud možno, smícháme společně listí různých druhů listnáčů. Aby se listy na sebe příliš nelepily, je účelné je rozmělnit drtičem nebo travní sekačkou. Před založením promícháme listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Kompost z listí se používá jako zemina pro květiny a na záhony pro výsevy.
Některé druhy se hůře rozkládají, k nim patří například listy dubu, kaštanu, topolu, břízy a akátu. Protože při kompostování těchto druhů listí, zejména dubu, se uvolňují třísloviny, které vedou k okyselování kompostu, lze tyto druhy listí používat k přípravě kompostu pro kyselomilné druhy rostlin (například rododendrony).
Živiny pro záhony; foto Shutterstock
Také listí z ořešáku se obtížněji rozkládá, a proto je někteří zahrádkáři dávají do popelnic, vyvážejí do lesa apod. Zbavují se však tím cenné organické hmoty a potřebných živin pro rostliny. Aby toto listí zetlelo bez problémů, musí se kompostovat ve směsi s jiným materiálem (například společně s kuchyňskými odpady). Samotné listí zetlí sice také, ale potřebuje:
Když však listí ořešáku na podzim rozřežeme společně se zbytky z letniček a trvalek, může být kompost hotový již na jaře příštího roku. Listí ořešáku můžeme přidávat také do pařeniště.
Vznikající teplo může dokonce vést až k samovznícení hromady trávy.
Při kompostování posekané trávy je nutno postupovat uvážlivě. Všechny trávy přijímají z půdy přednostně dusík. To znamená, že když hodně hnojíme, je také obsah dusíku v trávě vysoký. Trávy hromadí kromě toho ve svých buňkách vodu, ta ve spojení s dusíkem vede u posekané trávy k uvolnění energie.
Tráva musí být zavadlá a pokud možno smíchaná s rozdrcenými větvemi, slámou nebo podobným materiálem. Hromady jsou málo strukturní a rychleji se slehávají než jiné komposty. Abychom zabránili nedostatku vzduchu a hnití, musíme kompost častěji přehazovat.
S kompostem z travních drnů můžeme počítat tam, kde odpadá větší množství drnů při rozorání trávníku nebo louky. Drny klademe po vrstvách s chlévskou mrvou nebo kompostem asi do 1 m vysoké hromady a necháme nejméně rok zrát. Během této doby hromadu jednou přehodíme.
Je třeba uvést, že za chlévskou mrvu označujeme směs pevných a zčásti i tekutých výkalů domácích zvířat a steliva (podestýlky). Tato směs látek postupně zraje na hnojišti a po uzrání vzniká chlévský hnůj.
Chlévská mrva s podestýlkou ze slámy je ideální pro kompostování.
Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou asi s 20 % půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata atd.). Lze jej použít již po čtyřech měsících tlení.
Koňský hnůj kompostujeme v dostatečně vlhkém stavu; foto Shutterstock
Každý druh dřevnatého odpadu má pro tlení příliš málo dusíku a to znamená, že ten se musí v nějaké formě dodat. Dále je to materiál většinou příliš suchý, takže se musí dodat také voda.
Vlhké a dusíkem bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva, kuchyňské odpady apod. Pokud takový materiál neseženeme, musíme se pokusit vyrovnat to vodou a močovinou nebo síranem amonným. Na 1 m³ hmoty potřebujeme asi 2–3 kg močoviny nebo 5–7 kg síranu amonného, aby mohlo dojít ke správnému tlení.
Kompostujeme-li samotné odpady ze dřeva (bez dodatečného materiálu, ale s vyrovnávací dávkou dusíku), musíme počítat s celkovou dobou tlení minimálně 3–4 měsíce.
Jsou-li tyto komposty zcela dozrálé (po 5–8 měsících), hodí se zejména pro nové výsadby, například ovocných stromů, na které působí stimulačně. Podobně jako u výlisků platí i pro tlení dřeva, že tento materiál je velmi záhřevný a velmi snadno vysychá vzhledem k vysokému podílu strukturní hmoty. Musíme počítat s několika dodatečnými zálivkami, přičemž horká fáze tlení trvá 4–6 týdnů.
Výlisky mají zpravidla optimální poměr uhlíku a dusíku (25–30:1) pro tlení. To znamená, že není nutný přídavek dusíkatých hnojiv. V důsledku vysokého podílu jader a u matolin také třapin, mají většinou příznivou strukturu, takže je zabezpečeno dobré zásobení vzduchem bez přísad. U výlisků z jablek a hrušek se však doporučuje přídavek slámy.
Výlisky jsou velmi záhřevným materiálem a v důsledku vysokého podílu zbytkového cukru velmi rychle přecházejí do tlení, mají-li dostatek vlhkosti a vzduchu. Charakteristický pro tento materiál je také nápadně silný výskyt plísní v okrajových zónách (až do 30 cm hloubky). Nemusíme mít však z těchto bílých plísní strach. Jedná se o houby, které rozkládají celulózu a lignin. Je to tedy zcela normální a přírodně neškodný proces.
K výliskům přidáváme malé množství zeminy, nanejvýš desetinu.
Díky velmi rychlému zahřátí a dlouhému trvání této fáze se u výlisků velmi snadno stává, že hromady zcela vyschnou. Vlhkost se tedy musí pravidelně kontrolovat a v případě potřeby doplňovat. Kompostování je velmi jednoduché. Pouze v případě potřeby je nutné kompost zalít.
Komposty z výlisků zůstávají dlouho velmi kypré a jsou vhodné zejména k přípravě substrátů jako náhrada rašeliny. Chceme-li je však používat jako hnojivo, neměli bychom je vlhčit vodou, nýbrž močůvkou a na začátku také kejdou. Kompostu z výlisků se připisuje příznivý vliv na ozdravení půdy a rostlin. Důvodem jsou pravděpodobně látky podporující růst rostlin, které se uvolňují z jader během tlení.
Bylo by to přirozeně absolutním nesmyslem, abychom sklízeli seno jen pro kompostování. Velmi často se stane, že se seno znehodnotí dešti nebo z jiného důvodu je jednoduše nepoužitelné. Často pozorujeme, že se takové seno někam vyváží.
Problémem je však promíchání před založením kompostu. Když je však poměrně homogenní směs ze sena a půdy hotová, máme už vyhráno.
Tlení začíná ihned a hromada rychle ztrácí na objemu. Zbyde z ní jen asi 10 % hotového kompostu. Vzhledem k této velké ztrátě objemu je vhodné hromadu před přehozením přidat k jinému kompostu. Kompost by byl příliš malý a byl by tak silně vystaven povětrnosti.
Seno se většinou kompostuje společně s jiným materiálem.
Seno lze využít k vyrovnání vlhkosti při kompostování mrvy. Seno ovšem není tak nasákavé, a tak silně strukturní jako sláma. Potřebujeme proto nejméně dvojnásobné až trojnásobné množství.
Pro přehazování kompostu je vhodnější snadno rozebíratelný kompostér, kresba K. Zemková
Sláma je velmi bohatá na uhlík a ke tlení potřebuje za prvé vlhkost a za druhé dusík.
Je třeba ještě uvést, že žitná a ovesná sláma se podstatně lehčeji rozkládá než pšeničná a ječná sláma. Příčinu lze hledat patrně ve vyšším obsahu dusíku.
Slámu, popřípadě bramborovou nať, lze zpracovat pomocí přídavku dusíkatého hnojiva na produkt, který je podobný v účinnosti a obsahu živin chlévskému hnoji. Postupujeme přitom podobným způsobem jako při přípravě kompostu.
Sláma ponechaná na poli nebo dovezená na záhon v rozdrceném stavu potřebuje k vyrovnání dusíku 100 kg slámy asi 1 kg dusíku (například 5 kg síranu amonného), abychom tak podpořili tlení a tvorbu humusu.
Jeden kg dusíku odpovídá 2,2 kg močoviny.
Jako účelné se ukázalo použít síran amonný těsně před zaoráním slámy. Místo síranu amonného lze použít také močovinu nebo jiné hnojivo. Tato hnojiva můžeme použít rozpuštěná v 50 litrech vody.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
Díky panu Kalinovi
za praktický článek. Většinou se v návodech na kompostování dočteme, že kompost má být pestrý. To je sice pravda, ale co když suroviny chybějí? Právě uvedený popis praktických variant, které popisují, jak se vyrovnat s nedostatkem některé důležité suroviny, tady dlouho chyběl.
Tatínek má obrovskou lípu, kompost dělám jen ze suchých lipových listů. Klidně je sešlápnu a každou třiceticentimetrovou vrstvu listí pokryji tenkou vrstvou loňského kompostu, každou vrstvu proliji vodou. Přes zimu nechám kompost zahřívat bez přehazování, ale jakmile se na jaře výrazně oteplí, hned kompost přeházím a podle potřeby zaliji. To pak opakuji ještě jednou v létě. Na podzim mám perfektní kompost.
Milan Číha