Výhody a úskalí hydroponie: Kdy přejít k výživě rostlin roztokem

5. 8. 2021

Co je podstatou hydroponie, většina lidí ví: Rostlina se nepěstuje v běžném substrátu, nýbrž v prostředí, do kterého se potřebné živiny dodávají vodním roztokem.

Hydroponické pěstování znali naši předci a jeho použití se datuje až do starověkého Egypta. Své uplatnění jistě najde hydroponie i ve více či méně vzdálené budoucnosti, tímto způsobem lze totiž pěstovat rostliny i tam, kde to jinak není možné. Například na palubě vesmírné lodi.

Typů hydroponického pěstování je mnoho, v podmínkách běžných domácností se využívají zejména pasivní hydroponické systémy, tedy ty, v nichž není k distribuci živného roztoku zapotřebí čerpadla. Rostliny jsou upevněny v pěstebním médiu, které je ve stálém kontaktu s roztokem, a zároveň zajišťuje přístup kořenů ke vzduchu.

Nejčastěji se k tomuto účelu využívá keramzit, perlit, zeolit či seramis, ale poslouží také minerální vata, rohože, kamínky, štěrk nebo písek.

Keramzit

Keramzit; foto A. Blahušová

Jak postupně přejít na hydroponii?

Mnohé oblíbené pokojové rostliny necháváme zakořenit v čisté vodě – právě u těch je pak přechod na hydroponický způsob pěstování nejjednodušší. Použít lze rovněž rostlinu již rostoucí v klasickém substrátu; tu je třeba po vyjmutí z květináče nejprve pečlivě očistit, kořeny proprat v čisté vodě a příliš dlouhé či poškozené odstřihnout.

Očištěnou rostlinu přesadíme do květináče určeného speciálně pro hydroponické pěstování. Nejčastěji jde o dvě nádoby zasunuté do sebe, z nichž vnitřní má řadu otvorů, kterými kořeny rostliny prorůstají do živného roztoku. Součástí hydroponických nádob bývá také ukazatel vodní hladiny: Průhledná trubka opatřená plovákem zobrazuje výšku sloupce roztoku.

Vybavení pro pěstování rostlin v hydroponii

Pomůcky pro pěstování rostlin v pasivním hydroponickém systému: indikátor hladiny vody, keramzit, vnitřní děrovaný květináč; foto Shutterstock

Rostlinu vloženou do perforované vnitřní nádoby zasypeme keramzitem nebo jiným pěstebním médiem. Kořeny zasazené rostliny nesmí být zcela ponořené do živného roztoku, nad vodou by měl zůstat také kořenový krček, jinak hrozí kořenům uhnití.

Zpočátku zcela volně rostoucí rostlina bude postupně stále více do pěstebním médiu zakořeňovat.

Děrovanou nádobu vložíme do druhé, vodotěsné, která slouží jako nádrž pro roztok. Tato vnější nádoba může být průhledná – kořeny je tak možné mít stále pod drobnohledem. Výhodou je rovněž snadná kontrola výše hladiny, nevýhodou však často bývá rychlejší množení řas v živném roztoku.

Alchymie živného roztoku

Zpočátku se přesazené rostliny doporučuje ponechat pouze v čisté vodě. Přihnojování se postupně zavádí až poté, kdy je zřejmé, že se rostlina novému prostředí zvládla přizpůsobit. Při zavádění živného roztoku začínáme nízkou koncentrací, kterou po několik týdnů průběžně navyšujeme až do požadované míry.

Pro rostlinu je roztok jediným zdrojem živin. Jak nízká, tak příliš vysoká koncentrace tedy mohou pro ni být fatální.

Receptů na namíchání živného roztoku existuje velké množství. Roztoky se připravují nejčastěji ředěním tekutých či práškových hnojiv, určených speciálně pro hydroponický způsob pěstování. Namíchaný roztok nikdy nenaléváme přímo na pěstební médium, ale vždy do zásobníku vody. Pokud bychom například keramzit polévali přímo, mohl by snadno začít na povrchu plesnivět.

  • Mladá rostlina rajčete

    V hydroponii lze pěstovat i zeleninu; foto Shutterstock

    Jiným způsobem dodávání živin rostlinám je použití hnojiv v sáčcích nebo kapslích, které se umístí do nádoby. Potřebné látky se tak uvolňují po určitou dobu při každé zálivce.

  • Živný roztok se doporučuje zhruba jedenkrát za tři týdny až za měsíc vyměnit, při té příležitosti je vhodné zároveň zkontrolovat stav kořenového systému.
  • Hydroponicky pěstovaným rostlinám rovněž prospěje čas od času naplnit na několik dní zásobník pouze čistou vodou.

Výhody hydroponie

Způsob pěstování rostlin ve vodním prostředí usnadňuje péči o rostliny: Mizí problémy s nedostatečnou, nebo naopak příliš intenzivní zálivkou, pěstitel může bez obav odjet i na delší dovolenou. Odpadá i manipulace s objemným substrátem.

Ač se to zdá být jako protimluv, hydroponický způsob pěstování šetří vodu. Nedochází totiž k obvyklým ztrátám, a to ani vypařováním. Nezanedbatelnou výhodou hydroponie je také lepší kontrola nad distribucí živin. Díky sterilnímu pěstebnímu médiu zároveň odpadají problémy s většinou škůdců či chorob.

Hydroponicky pěstované rostliny se nemusí tak často přesazovat, při správné koncentraci živného roztoku lépe koření a bujněji rostou.

Nehrozí přítomnost alergenů běžných ve většině substrátů. Hydroponie je tak způsobem pěstování, který nachází své využití ve zdravotnických zařízeních a všude tam, kde je třeba zajistit vysokou úroveň hygieny.

Úskalí a nevýhody hydroponie

Nevýhodou je pak zejména výrazně vyšší cena hydroponických nádob. Problémem mohou být také řasy, které se tvoří v živném roztoku, nebo příliš rychlá reakce hydroponicky pěstovaných rostlin na nejrůznější výkyvy ve výživě.

Salát pěstovaný v hydroponickém systému

Také takto může být postaven hydroponický systém pro pěstování salátů; foto Shutterstock

Které rostliny pěstovat v hydroponii

A pro které rostliny je hydroponický způsob pěstování vhodný? Pěstování ve vodním prostředí dobře zvládá většina pokojových rostlin. Pro začátečníky jsou nejvhodnější například lopatkovce (Spathiphyllum), toulitky (Anthurium), dračince (Dracaena), břečťan (Hedera), fíkusy (Ficus), potos (též šplhavnice, Epipremnum), zelenec (Chlorophytum), ale také třeba monstera (Monstera) či kolopejka (Kalanchoe).

Pokročilejším pěstitelům budou za správných podmínek v hydroponických nádobách prosperovat dokonce i sukulenty nebo kaktusy.

Hydroponie se ovšem neomezuje jen na pokojové rostliny, v roztocích se ve velkém pěstují například mnohé květiny určené k řezu. Hydroponické systémy jsou pak k dispozici také pro drobné ovoce a zeleninu – zejména jahody, rajčata, mrkev, papriky, melouny, okurky či fazole nebo také aromatické bylinky.

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x