Rostliny pěstované v nádobách a květináčích vyžadují mnohem více péče a pozornosti než ty na záhonech. Od výběru nádoby přes substrát až ke kvalitě vody.
Kvůli omezenému množství substrátu, který se navíc nachází mimo přirozený koloběh vody a živin, bývá nezbytné zalévat rostliny v nádobách denně.
Už výběr pěstební nádoby má na četnost zálivky zásadní vliv. Je jasné, že menší množství substrátu v malých květináčích se bude vysušovat rychleji než zemina v objemnějších nádobách. Nejvíce jsou pak ohroženy nedostatkem vody nádoby závěsné, které vysychají velmi rychle.
Kromě velikosti hraje svou roli také materiál, ze kterého je nádoba vyrobena:
Přitom každá pěstební nádoba by měla mít otvor pro odtok přebytečné vody. Komfort rostlin podpoří také přítomnost dostatečně vysoké drenážní vrstvy na dně (drobný štěrk, keramické střepy atd.), která zajistí snadnější odtok z květináče po dešti nebo vydatnější zálivce.
Velmi důležitým faktorem hospodaření s vodou při pěstování v nádobách je rovněž složení použitého substrátu: Přítomnost písku substrát provzdušňuje a činí ho pro vodu propustným, naopak jílová složka vláhu v substrátu zadržuje.
Schopnost vodu nasáknout a postupně ji uvolňovat má také oblíbený keramzit (speciální druh jílu zpracovaný za vysokých teplot) nebo perlit (tepelně zpracované amorfní vulkanické sklo).
Vlastnosti substrátu je možné ještě vylepšit: Například použitím látek, obsahujících speciální gely, které pomáhají rostlinám hospodařit s vodou i ve ztížených a omezených podmínkách pěstebních nádob. Tyto látky dokážou v substrátu vodu udržet a uvolňovat ji postupně dle potřeb rostlin. Fungují však také opačně – v případě nadbytku vody ji naopak zadrží a uvolňují ji až v době, kdy je vláhy nedostatek.
Vlhkost pomůže v nádobě zadržet také mulčovací vrstva (například z menších kamenů), která snižuje intenzitu vypařování vody ze substrátu. Toto opatření je užitečné zejména u velkých pěstebních nádob.
Zálivku rostlin v nádobách usnadní využití samozavlažovacích květináčů. Pokud však máte nádob větší množství, je dobré uvažovat o instalaci zavlažovacího systému. Kapková závlaha pak přivede vodu do každého květináče.
Samozavlažovací nádoba pomůže snížit četnost zalévání
Zemina v pěstebních nádobách by neměla být vyschlá ani trvale mokrá. Platí, že použitý substrát není vhodné nasypat až po okraj nádoby, ale spíše o několik centimetrů níž. Rostlina se pak dá dobře zalévat, aniž by voda stékala a odplavovala zeminu do misky.
Rostliny pěstované v nádobách se spíše hodí zalévat na povrchu substrátu než na listovou plochu. Mnohé jsou navíc na zamokření listů velmi citlivé (typicky například rajčata) a hrozí jim napadení houbovými chorobami.
Ani často praktikované zalévání do spodní misky není pro rostliny optimální: Voda zde zůstává a hrozí uhnívání kořenů. Obecně se doporučuje přebytečnou vodu ze spodní misky po zhruba půl hodině po zálivce vylít.
Obvykle se doporučuje nezalévat v poledne na plném slunci, voda se velmi rychle vypařuje. Pokud použijeme k zálivce příliš studenou vodu, rostliny mohou dostat teplotní šok. Nejlepší dobou pro zalévání je ráno. Hodí se také večer, je však třeba dbát na to, aby rostliny stihly oschnout.
Problémem pro balkonové pěstitele bývá kvalita vody, kterou pro zálivku využívají. Nejvhodnější je měkká dešťová nebo rybniční voda, tuto možnost však většinou pěstitelé nemají, nejčastěji se tak k zalévání rostlin v nádobách používá voda z vodovodu.
Voda natočená z kohoutku bývá tvrdá (s vysokým obsahem minerálních sloučenin), a je proto dobré nechat ji před zaléváním odstát: Unikne tak zároveň chlor a teplota se přizpůsobí potřebám rostlin.
Tvrdou vodu do určité míry snášejí rostliny, které rostou přirozeně na vápenitých stanovištích, nicméně voda příliš tvrdá není pro zálivku rostlin v nádobách vhodná. Ovlivňuje pH zeminy, snižuje schopnost rostlin vstřebávat živiny.
Po příliš velké dávce vody žloutnou listy
Rostlinná pletiva obsahují v průměru 70 až 80, někdy i více než 90 % vody. Pokud rostlina víc vody odpaří, než přijme, klesne obsah vody ve vakuolách. Ty přestanou tlačit na buněčné stěny a rostlina viditelně vadne.
Různé druhy rostlin mají na zálivku různé nároky: Obecně řečeno, čím větší, šťavnatější a rozložitější listy rostlina má, tím více vody obsahuje a víc jí pro svůj zdárný růst potřebuje. Naopak rostliny s drobnými tužšími lístky, které bývají často porostlé stříbřitými chloupky, jsou na nedostatek vláhy zvyklé a umí s vodou dobře hospodařit.
Vydatnou zálivku vyžadují rostliny v počátečních stadiích růstu, rostliny s velkými listy nebo rostliny kvetoucí. Menší množství vody pak potřebují rostliny ve vlhkém prostředí nebo v období vegetačního klidu.
Na zálivku bychom však neměli zapomínat ani u rostlin, které v nádobách přezimují. Příčinou jejich uhynutí v mnoha případech nebývá umrznutí, jak se často domníváme, nýbrž právě nedostatek vody.
Foto autorka
Osázené květináče mají úžasnou výhodu. Kdykoli budete chtít, hravě jim najdete nové místo. Terasu či zákoutí tak proměníte za několik minut.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Kdybychom si mohli u zlaté rybky přát něco zahrádkářského, pak by to vedle zákazu růstu plevelů byla nejspíš možnost ovlivnit pravidelnost a vydatnost srážek. Abychom vždy měli čím zalévat.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
