Radost z vysazených růží občas pokazí choroba, kterou se pěstiteli nedaří zlikvidovat. Černá skvrnitost listů růže.
Připomeňme, že vedle černé skvrnitosti listů růže (Diplocarpon rosae, anam. Marssonina rosae) se na růžích můžeme setkat především s dalšími třemi houbovými chorobami:
Každá tato choroba upřednostňuje určité skupiny růží i jednotlivé odrůdy.
Nejrozšířenější chorobou je ovšem zmíněná černá skvrnitost listů růže. S ní se každý pěstitel růží setká docela určitě. Co je dobré o ní vědět?
Růže s příznaky černé skvrnitosti listů
Objevuje se většinou poprvé na začátku června v období prvního nakvétání růží; koncem léta pak bývá někdy v různé míře napadena většina zahradních růží. Na listech vidíme hnědé až fialově černé, často žlutě orámované skvrny. Někdy jsou paprsčitého tvaru. Postupně se zvětšují a splývají. Zpravidla bývají nejspíše postiženy dolní; tedy nejstarší listy.
Zatímco u některých odrůd zůstávají takto vybarvené listy dlouho na rostlině, u jiných brzy opadají. Není vzácností, že na růži nenajdeme jediný zdravý list nebo jsou větve holé a na jejich koncích zakrnělé květy.
Pěstitel bývá zmaten a nedovede si vysvětlit původ tohoto neutěšeného stavu. Zvláště pokud se počasí změní k suššímu, obrůstají holé větve novými již zdravými výhony. Také horní větve vysokých sadových a pnoucích růží zůstávají zdravé, což asi souvisí s nižší vlhkostí a intenzivním prouděním vzduchu.
Černá skvrnitost na listech růže
V menší míře zimují také v mladých větvičkách a pupenech. Bylo zjištěno, že spory vydrží bez poškození teplotu −18 °C. Na jaře od května se uvolňují do celého kraje. Vyklíčit ovšem mohou jen v kapkách vody, proto je šíření houby velmi závislé na počasí. Nejlépe jí vyhovuje deštivé a teplejší období.
Černá skvrnitost zpravidla rostliny růží přímo nezahubí, i když vypadají žalostně. Růže kvetou málo, květy jsou často zakrnělé a pro odrůdu netypické. Rostliny bez listů nevstupují do zimy v dobré kondici a pochopitelně tedy i hůře přezimují.
Potíže nastávají též při rozmnožování růží letním řízkováním. Pokud má růže i v malé míře listy napadené černou skvrnitostí, choroba se ve vlhčeném prostředí rychle a naplno rozvíjí. Listy následně opadnou a řízky nezakoření. V růžových školkách při pěstování očkovaných růží choroba snižuje vitalitu rostlin. Přímo při říjnové sklizni to ovšem nevadí, protože se sazenice před expedicí stejně odlisťují.
Na černou skvrnitost listů růže nefunguje postřik a ani rezistence vůči chorobě není jistá. Černá skvrnitost přitom napadá pouze růže. Výskyt choroby se dá jen omezovat na přijatelnou míru.
Dobré je kombinovat následující čtyři okruhy opatření, která jsou řazena podle důležitosti.
Botanické druhy (i podnože) a velké sadové růže trpí často černou skvrnitostí. Koncem léta však nekvetoucí keře nepřitahují pozornost a choroby si nevšimneme. Za sucha nebo na podzim považujeme opad za přirozený. Až budete sbírat v září šípky na čaj, všimněte si keřů z větší části holých; listy zlikvidovala černá skvrnitost.
Šlechtitelé růží dříve zaměřovali svou pozornost především na barvu a velikost květu, případně na jeho vůni. Teprve v posledních desetiletích pečlivě vybírají materiál také podle zdravotního stavu a to zejména kvůli černé skvrnitosti listů.
Při porovnávání staršího a novějšího sortimentu vidíme někdy až překvapivé rozdíly. Určitou výjimkou jsou některé mnohokvěté růže ze skupiny polyantek, kde i odrůdy z dvacátých nebo třicátých let vykazují malou náchylnost k napadení.
Vypravíme-li se na nákup na přelomu září a října do růžové školky, můžeme vidět i řádky růží bez listů; tyto nekupujeme. Růže pěstované v Česku si trochu pamatují na své některé subtropické předky. Pokud jsou zdravé, opadávají podstatně později.
Naštěstí sortiment růží vzdoruje chorobě průměrně až nadprůměrně. Přesto je třeba vyvarovat se některých růží, které bývají černou skvrnitostí silně decimovány.
Patří mezi ně: Angelique, Ballet, Bassino, Belle Blonde, Bettina, Circus, City of Belfast, Cover Girl, Duftwolke, Elmshorn, Eminence, Etoile de France, Gold Coin, Golden Glow, Grafin Sonja, Heckenzauber, Herzog von Windsor, Huroshima Spirit, Hommage D’anjou, Charleston, Cherry Brandy, J. F. Kennedy, Karl Herbst, Kimono, Königliche Hoheit, Lavaglut, Lili Marleen, Mabella, Madrina, Mainaufeuer, Message, Orange Sensation, Piccadilly, Red GARNETTE, Rosenmärchen, Rimba, Schneewittchen, Silver Star, Soir D’automne, Sterling Silver, Schweizer Gruss, Tantaus Überraschung, Virgo, Whisky, Wiener Charme, William Shakespeare, Zorina. Tyto odrůdy se dají ve své barvě a skupině nahradit odolnějšími.
Z botanických růží velmi trpí černou skvrnitostí žlutě kvetoucí růže páchnoucí (Rosa foetida) a také růže Mánesova, která je její červenožlutou varietou (Rosa foetida var. bicolor).
Skvrnitost listu růže postupuje…
Předem nutno říci, že ani opakované chemické postřiky nás černé skvrnitosti listů zcela nezbaví. Pokud vyhlásíme chemickou válku, začneme při prvním nemocném listu (někdy již v květnu) postřikovat. Ošetření opakujeme nejméně každé dva týdny a přípravky střídáme. Nabídka vhodných chemických přípravků se často mění, ale je široká.
Dostupnost přípravků vhodných na černou skvrnitost aktualizuje Rostlinolékařský portál.
Pro výsadbu jsou lepší polohy větrné než uzavřené nebo ležící v blízkosti vodních ploch či lesa, kde bývá vyšší vzdušná vlhkost a častější rosa. Růže v prvních dvou či třech letech po výsadbě budou méně napadány. Čím je však déle pěstujeme, tím více starostí budeme mít, protože se zárodky houby kumulují. Ve školkách mají růže pěstovat ve dvouletém pěstebním cyklu jen jednou a pak několik let na zařazovat polní plodiny.
Také opadané listí napadené černou skvrnitostí je vhodné sbírat a likvidovat
Na zahradě se nejčastěji doporučuje otrhávat listy s příznaky choroby a likvidovat všechny opadané. Ale ani důsledné odstraňování listů nemusí stačit v době, kdy je infekce všudypřítomná. Důležitější je nezalévat růže na list (zvláště večer).
Rostliny je potřeba udržovat v dobré kondici. Tedy přiměřeně hnojit do července plnými hnojivy, která obsahují hlavní živiny (dusík, fosfor, draslík) i ty doplňkové ve vyváženém poměru.
Již při výsadbě porosty nepřehušťujeme, respektujeme vzrůstnost každé odrůdy. Nezanedbáváme základní řez v předjaří, ale ani odstraňování odkvetlých výhonů a předzimní úklid. Odstříhané větve spálíme.
Foto autor
Obecně platí, že růže lze vysazovat na podzim od poloviny října do poloviny listopadu, výjimečně do jeho konce, a na jaře od poloviny března do poloviny dubna.
Odkvetlé květy čajové růže odstraňujeme zpravidla se stonkem k prvnímu plně vyvinutému pětičetnému listu. U mnohokvětých odstřihneme celé květenství.
Kdybyste se zeptali některého ze zahrádkářů nebo spíše zahrádkářek, jaké růže pěstují nebo které mají v největší oblibě, většina odpoví: Velkokvěté, no přece ty k řezu, čajovky.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Pod sklo – do skleníku, pařeniště nebo na jiných vyhovujících místech, můžeme začít vysévat letničky vyžadující kratší dobu předpěstování: letní astry (Callistephus), afrikán (Tagetes), plamenky (Phlox drummondii), ostálky a další.
