Řez ořešáků má poměrně přísná pravidla, strom je na řez citlivý a špatně zvolený termín může dřevině ublížit. Přitom – na rozdíl od minulosti – se dnes řez více týká mladých stromků.
Dřívější pěstování ořešáků ze semen nevyžadovalo jarní výchovný řez, protože užívané semenáče začínaly plodit mezi desátým až patnáctým rokem nebo i později. Tak mladé semenáče mají od přírody dáno, že neplodí. Plodnost se dostavuje až v dospělosti. Navíc většině semenáčů v období dospívání naroste poměrně pravidelná koruna, takže výchovný řez nebývá potřeba.
V dnešní době pěstujeme převážně roubované ořešáky, které začínají plodit ve druhém až třetím roce po výsadbě. Některé dokonce již ve školce druhým rokem po naroubování.
Jednoletý roubovanec je schopen plodit již v kontejneru
Předčasnou plodností dochází k růstovým deformacím korunek některých mladých stromků. Některé plodící větve zakrňují v růstu, jiné rostou bujněji. Vznikají krátká, vidličnatá rozvětvení, způsobená brzkou plodností.
Málo rozvětvená korunka. Výchovný řez měl být proveden ve třetím roce po výsadbě (odrůda Jupiter).
Naopak, některé větve, které nezaplodí, rostou bujněji než větve plodné, takže dochází k nerovnoměrnému růstu a k vychýlení mladých korun.
Proto je určitá úprava korunek mladých stromků výchovným řezem potřebná.
Foto autor
Vlašské ořechy patří k nejzdravějším potravinám. Obsahují cenné tuky, vitaminy a jiné látky. Ale je třeba je bránit před chorobami a škůdci.
U ořešáku nelze zkracovat jednoletý výhon odříznutím nad pupenem (řezem naostro) tak, jako se to dělá u jiných druhů ovocných stromů. Vysvětlím, proč.
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
