Moje insekticidy mne sice stojí jednou týdně kilo slunečnicových semen – pardon, nažek – ale taky naplňujou hrdostí a jistotou, že ani tou nejmenší chemií nezatěžuju. Keře před okny, park, přírodu, svět.
A přesto tam mám insekticid nadmíru účelný a výkonný. Jen si vezměte ty značky! Co exemplář, to výjimečnost: koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka. Občas přiletí hejnko mlynaříků. Jen moudivláčka jsem tam ještě nepřilákal.
Sýkorovití (Paridae) je ptačí čeleď z řádu pěvců (Passeriformes) a podřádu zpěvných (Oscines). Už ve škole se mi líbilo označení pěvců vědeckým názvem Passeriformes. Passer je totiž rodové jméno vrabců a ti toho sice nakecají, nacvrlikají a našvitoří dost, ale do skřivana, natož do slavíka mají daleko.
Sýkora uhelníček
To rozmanité sýkory už se spíš zpěvu blíží, i když melodie a rytmus jsou jednoduché. Za teplejších únorových dní už i koňadry začínají zpívat své ci-ci-bé nebo pilovat, jak říkám (možná sám) jiným veršům jejich zpěvu.
Čeleď sýkorovitých zahrnuje něco přes 60 druhů a máte-li to štěstí, že máte okna do parku, ty naše nejznámější tam uvidíte. To víte, že i mezi nimi je nejhojnější ta nejhojnější obecně, sýkora koňadra. Už před desítkami let si povzdechl pan doktor Hanzák se svými kolegy, jak v krajině ubývá doupných stromů a jak si koňadry vymýšlejí náhrady: poštovní schránku, hlavu zahradní pumpy, kropicí konev, pohozený klobouk, rozbitý hrnec, starou botu, plechovku od konzervy. V lepším případě i vyhnilý kůl v plotě. Taková rozmanitost jim vůbec nevadí, protože hnízdo si v jakémkoliv prostředí zařídí po svém – a skoro vždycky dobře.
Koňadry (a i jiní) jsou výbornými bryology, znalci mechů. Základ hnízda – i v té kropicí konvi (samozřejmě v ní nesmí být voda a po dobu hnízdění ji nesmíte používat!) – tedy základ hnízda je vysoká vrstva mechu. Nejlépe rozmanitě rozvětvených druhů, jichž je obvykle plný kdejaký zanedbaný trávník.
Pak následuje vystýlka ze zvířecích chlupů a vlny. Kde to sýkory nasbírají, je předmětem mého trvalého podivu a obdivu. Ještě jsem žádnou koňadru neviděl vytrhávat sousedovic Barykovi srst nebo škubat ovci.
Sýkory, jako klasičtí arboricolní (stromovití) hmyzožravci (nezaměňovat s hmyzožravcem krtkem a rejskem) jsou opravdu dokonalým insekticidem. Při hmotnosti vlastního těla necelých 20 gramů, dvou dek, připraví o život (k naší zahradnické radosti) nejméně 130 housenek. Každá koňadra 130!
Sýkora babka
Pan doktor Hanzák u terénní stanice, do níž jsem jezdíval na břehu rybníka Velký Tisý na Třeboňsku, umístil u koňadřího hnízda svého času jakési píchačky, jak to sám nazval. Odborně tomu říkal aktograf. Zaznamenával u hnízda každý přílet a odlet.
Budu pana doktora dál citovat: Když se vyklubala první mláďata, zaznamenaly píchačky 200 příletů za den. Po deseti dnech to bylo 450, pak 600 a dále počet cest stoupal s hladem pištících mláďat, až se ustálil posledního dne před vylétnutím z hnízda na 800. Osmi stovkách housenek a jiného hmyzu. Z jiného pohledu pan doktor zaznamenal 80 příletů za hodinu a 3 za minutu.
Ještě přidám nějaké to číslo z jeho sledování: Za dobu hnízdění donesli rodiče mláďatům asi 8000 housenek a jiného hmyzu, tj. přibližně tři čtvrtě kilogramu živé potravy.
Dokázal by to třeba – ne, nebudu jmenovat značku – tedy dokázal by to třeba váš oblíbený chemický insekticid, bratru za 120,- Kč jedno balení?
Pravda, koňadra je z našich sýkor největší, ale modřinka i další menší sýkory, babka, parukářka i uhelníček dokážou podobné divy. Jistě je dobře znáte a poznáváte. Modřinku určitě, parukářku jak by smet podle štětičky zježených pírek na hlavě. Uhelníčka vedle babky poznáte podle bělavé skvrny na šíji, v zátylku.
Než nastane čas housenek, dopřejte jim trochu slunečnice!
A je to tady, zase máme na krku prosinec. Ten by nebyl sám o sobě nejhorší, přijdou s ním přece rozmanití svatí. Někteří i štědří (Mikuláš), jiní plní slibů (Barbora, Lucie), účtující (Silvestr).
Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka.
Na břízu se dívají našinci nejčastěji z hlediska svých zájmů, profese, užitečnosti nebo užitkovosti, vzhledu a tak dokolečka.
Dotaz: Před lety jsem si v Itálii koupila semena v domnění, že kupuji mimózu. Z některých vyrostly nízké keříky, ty už nemám, a z jiných stromky.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
