Přihlásit
Podzimní barvy s mlžným závojem
Podzim umí rozehrát neobyčejnou paletu barev. Když se pak barevná scenérie zahalí do mlhy a prozáří ji nízké slunce, vznikají neopakovatelné obrazy. Jak se listy zbarvují a proč jsou právě podzimní mlhy tak časté?
Paleta barev, kterou umí podzim své obrazy malovat, je přepestrá. Odstíny, jež příroda vykouzlí třeba jen na listí, by jí mohl závidět leckterý slavný malíř. Nejen tu barevnou rozmanitost, ale i um sladit dohromady často na první pohled nekombinovatelné. A když se pak tahle překrásná scenérie zahalí do šedavé mlhy? Jako kdyby závoj na nějaký čas skrýval tvář, jejíž emoce jsou příliš silné na to, abychom je vnímali rovnou naplno. O to silnější je pak dojem, když do barev zasvítí podzimní slunce. Zvlášť těsně před jeho západem je hra světel, stínů a barev nejkouzelnější. Mlhy těm neopakovatelným scenériím dávají duši.
Proč se listy na podzim zbarvují?
Že za zelenou barvou listí stojí barvivo chlorofyl, víme bezpochyby od základní školy. Právě chlorofyl zachycuje energii slunečního záření a umožňuje díky její přeměně v energii chemickou rostlině růst. Jak s podzimem ubývá slunečních paprsků, je fotosyntéza pomalejší a chlorofyl se začíná rozkládat.
Ubývá ho na úkor tzv. karotenoidů, tedy žlutého a oranžového pigmentu. Ten je v listech stále, ovšem dominantnější chlorofyl ho v letních měsících překrývá. Správně bychom tedy měli říkat, že listy se nezbarvují dožluta, oranžova či červena, ale že ztrátou chlorofylu „odzeleňují“. Přitom každé barvivo je typické pro určitou skupinu rostlin.
| Barva | Druh barviva | Druh rostliny |
|---|---|---|
| Žlutá | xantofyl ze skupiny karotenoidů | topoly, břízy, habry |
| Oranžová | karoten ze skupiny karotenoidů | duby a javory |
| Červená | pigment antokyan (tvoří se na podzim) | javory a duby |
| Zářivě žlutá | karotenoidy – s optickým rozjasňovačem | jinan dvoulaločný |
| Hnědá | karotenoidy obohacené tříslovinami | dub, buk a jírovec |
Jak vzniká podzimní mlha?
Mlhy se můžou v Česku objevit kdykoli během roku, pro podzim jsou ovšem typické a často můžou zůstávat po celý den. Výjimkou není ani několik dní po sobě, kdy se mlhy nerozpustí. Nejčastěji se mlhy vyskytují v listopadu. Na jižní Moravě jsou relativně četné i v prosinci a lednu, v nížinách v Čechách bývají často i v říjnu.
Mlha, nebo kouřmo?
Mlha je složena z malých vodních kapiček či drobných ledových krystalků rozptýlených ve vzduchu, které snižují dohlednost pod jeden kilometr. Je-li viditelnost vyšší než 1 km a menší než 10 km, mluvíme o kouřmu. To není, jak by se podle názvu mohlo zdát, způsobeno kouřem (pevnými částicemi), ale stejně jako při mlze se jedná o vodní kapičky, kvůli kterým je dohlednost snížená.
Mlha má bělavé zabarvení, ovšem v průmyslových oblastech může být našedlá, nahnědlá či nažloutlá. To je způsobeno znečišťujícími látkami. Při mlze je relativní vlhkost 100 %. Znamená to, že množství vodní páry ve vzduchu je na svém maximu.
Radiační mlhy vznikají během chladných nocí
Způsobů, jak může mlha vzniknout, je několik. V našich zeměpisných šířkách jsou na podzim typické mlhy radiační (z vyzařování). Od země, která se v noci ochladí vyzařováním tepla do vyšších vrstev atmosféry, se ochladí i vzduch. A to až na teplotu rosného bodu, při které vodní pára obsažená ve vzduchu začne kondenzovat. Začnou se tvořit vodní kapičky a při teplotách pod nulou i ledové krystalky.
Typicky takové mlhy vznikají při jasných nocích (aby mohlo dojít k vyzařování) a při slabém větru či bezvětří (kdy se vzduch nepromíchává). Mlha se postupně od země šíří vzhůru a je tím mohutnější, čím delší je noc. Na podzim mohou radiační mlhy přetrvávat několik dní a rozpustí se až při změně povětrnostní situace.
Typické jsou pro podzim i mlhy z vypařování. Tyto velmi fotogenické mlhy vznikají nad teplejšími vodními plochami. Vyskytují se v pásech či chuchvalcích právě nad hladinami rybníků, jezer, přehrad nebo i řek. Výrazné jsou zvlášť v údolích, protože v noci klesá studený vzduch dolů nad teplejší vodní hladinu.
V zimě se můžou objevit i mlhy advekční. Vznikají v případě, že teplý vzduch proudí nad studenou zemi pokrytou sněhem. Od sněhu se pak vzduch ochlazuje a vzniká právě advekční mlha.
Kde se s mlhami setkáme nejčastěji?
Podle klimatologických statistik se mlhy nejčastěji vyskytují na horách. To je dáno tím, že vrcholy hor bývají v Česku často v mracích, a tento stav pak pozorovatelé kódují do hlášení jako mlhu. V nížinách se mlhy vyskytují většinou 50 až 70 dní v roce, na horách je až 150 dnů, kdy je v nějakém termínu pozorována dohlednost pod 1 km.
Autor: Alena Zárybnická
Foto: ČHMÚ a Shutterstock