To se řekne vřes, ale co když někdy místo něj koupíme vřesovec? Jejich velká podobnost vede často k záměně obou druhů.
Nároky na pěstování mají sice téměř podobné, ale přece jen se vyplatí vědět při nákupu více, zvlášť pokud máme v plánu udělat si hezkou podzimní dekoraci, nebo sesazovanou nádobu.
Vřesy se hodí do nádob z přírodních materiálů, jako je kamenina, terakota nebo starodávná rezavá litina. Vřes však dokáže povýšit i omšelou dřevěnou bedýnku nebo babiččin starý kávový servis do originálního trendy kousku. Doplňky v přírodních barvách propůjčují dekoracím venkovský, domácký charakter. Využít můžeme přírodniny v podobě dřeva, kůry, šišek, dýní i ovoce, stejně tak i stuhy z plsti, vlny nebo rafie.
Z vřesu vykouzlíme i rozmanité floristické dekorace. Nastříhané výhonky pomocí slabého drátku můžeme tvarovat, uvázat z nich věnec, vytvořit kouli nebo jiné tvary. Uplatní se i při slavnostních příležitostech, jako je například svatba s nádechem podzimu.
Vřes (Calluna) kvete v pozdním létě růžově nebo růžovofialovou barvou, ale občas najdeme i bíle kvetoucí rostliny
Pěstované vřesy pocházejí z vřesu obecného (Calluna vulgaris), který je domovem v Evropě.
Kvete ve druhé polovině léta (červenec až říjen).
Drobné květy mají kalich delší než korunu, který po odkvětu neopadává a zůstává na rostlině.
Vyhovuje mu slunné stanoviště a je dobře odolný vůči mrazu.
Listy jsou stálezelené, plošší, uspořádané ve čtyřech řadách.
Vyžaduje půdu s vyšším obsahem rašeliny, dobře propustnou. Nesnáší přemokření.
Na jaře radikálně seřízneme.
Vřesovce (Erica) nasazují květy od ledna do začátku léta
Vřesovce většinou pocházejí z jižní Afriky a z teplých částí Evropy, v našich podmínkách nepřečkají zimu. Pouze vřesovec pleťový (Erica carnea) kvetoucí od ledna do dubna (předjarní rostlina) pocházející z Alp je mrazuvzdorný.
Na podzim hojně prodávané vřesovce, které bohatším kvetením (téměř dvakrát větší baňkovité květy než u vřesu) a mohutností upoutávají více pozornosti však začátkem zimy zahynou a opadávají.
Vyhovuje mu světlé místo až polostín, nesnáší přeschnutí i přemokření.
Vyžaduje kyselou půdu – substrát pro vřesovištní rostliny.
Jehlicovité listy vyrůstají v přeslenech, ve skupinkách nad sebou. Po odkvětu (na jaře) jej můžeme zkrátit na polovinu až třetinu.
Foto Sondergruppe Azerca a Shutterstock
V záhonech, truhlících, nádobách či smíšených výsadbách působí drátovec velmi efektivně právě pro svůj atypický, bělavý vzhled.
Často zaměňujeme vřes a vřesovec, stejně tak zlatici a zlatý déšť. U druhého příkladu by mohla být záměna dost fatální. Proč?
Kdo chce v pěstební nádobě vytvořit něco méně tradičního, může využít i nízké vřesovištní rostliny a sesadit je s dalšími druhy miniaturních rostlin.
Okenní truhlíčky a přenosné nádoby v zahradě a na balkonech osiřely a ani zapomenutý květ růže, listopadky nebo fialky už nedávají naději, že by se zima ještě o den dva kdesi zdržela.
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
