Slimáci dokážou zničit sazenice během jediné noci. Odborník Ivan Dvořák radí, jak fungují návnady, pasti i účinná prevence.
Stačí jedna deštivá noc a mladé sazenice salátu, jahod nebo květin mohou být nenávratně poškozené. Slimáci patří mezi nejčastější škůdce na českých zahradách a mnoho pěstitelů hledá způsoby, jak je omezit bez nadměrného používání chemie. Jednou z možností je takzvaný obětní talíř, jednoduchá návnada, která slimáky odvede od cenných rostlin.
Slimáci dávají přednost mladým, šťavnatým rostlinám. Nejčastěji napadají saláty, jahody, cukety, bylinky, ale i okrasné druhy, například hosty, jiřiny nebo aksamitníky. Nejaktivnější bývají po dešti a během vlhkých nocí. Právě tehdy dokážou během několika hodin způsobit značné škody.
„Funguje to, jen musíte udržovat nabízené ve vlhkém stavu a dosti blízko k místům, kde slimáci mohou nocovat. Odkrojky ze zeleniny, slupky z brambor či ovoce nesmí uschnout,“ vysvětluje Ing. Ivan Dvořák.
Princip je jednoduchý. Slimákům nabídneme snadno dostupnou potravu mimo záhony. Na mělký talíř nebo misku položíme kousky okurky, salátu, cukety, bramborové slupky nebo jinou měkkou zeleninu. Důležité je správné umístění. Talíř nedáváme mezi pěstované rostliny, ale několik metrů od nich, ideálně ke kompostu, plotu nebo do vlhkého kouta zahrady. Ráno pak můžeme slimáky soustředěné na jednom místě snadno sesbírat. Návnadu je vhodné pravidelně obměňovat. Jakmile vyschne nebo začne plesnivět, slimáci o ni ztrácejí zájem.
Mnoho zahrádkářů používá pivní pasti. Podle Dvořáka mohou být účinné zejména v nádobách s hladkým povrchem. Nevýhodou pivních pastí však může být přilákání slimáků z širšího okolí. „Pivo je účinné ve slupce z melounu, nebo lépe v různých nádobách s hladkým povrchem. Nevím, jestli jim alkohol nedělá dobře, ale pokud se s ním setkají v nádobě ze skla, řídne jim sliz tak, že nedokážou vyšplhat zpátky,“ říká.
Ochranu záhonů může podpořit také výsadba aromatických rostlin. Slimáci se často vyhýbají zejména:
Samy o sobě sice problém nevyřeší, mohou však vytvořit přirozenou bariéru kolem citlivějších plodin.
„Nejhorší je nevšimnout si, že se první objevili. Jakmile si najdou do záhonů cestu, budou přibývat. A pokud jsme si nevšimli, přijdeme o sazenice zeleniny i letniček,“ upozorňuje Dvořák.
Podle Ivana Dvořáka mnoho pěstitelů slimákům nevědomky vytváří ideální podmínky. Problém představuje zejména večerní zalévání, dlouhodobě vlhká půda nebo úkryty v podobě prken, kamenů, květináčů či hustého porostu. Za málo účinné považuje také některé často doporučované bariéry. „V zahradě, kde se zalévá postřikem nebo konví s kropítkem, bych nespoléhal na drcené skořápky ani piliny. Jakmile ovlhnou, přestávají být pro slimáky překážkou,“ dodává.
Mezi osvědčené metody patří také obyčejné prkno položené na vlhkou zem. „Účinná je modifikace, kdy pod mokré prkno na mokrou zem skryjeme zbytky. Slimáci se stahují do vlhka, za krmením a zůstávají tam přes den,“ popisuje Dvořák. Takové místo lze pravidelně kontrolovat a slimáky snadno sbírat.
Někteří zahrádkáři používají kávovou sedlinu. Podle Dvořáka může suchá a jemně mletá hmota slimákům pohyb ztěžovat, po navlhnutí však často podléhá plísním. Za vhodnější považuje jemné suché piliny z jehličnatých stromů, které mohou vytvořit dočasnou překážku. Zajímavostí je i skutečnost, že slimáky přitahují uhynulí jedinci vlastního druhu, takže mohou posloužit jako návnada do pastí.
Žádná jednotlivá metoda nefunguje stoprocentně. Podle Ivana Dvořáka přináší nejlepší výsledky kombinace prevence, nástrah a pravidelného sběru. „Solidní je kombinace požerových jedů, použití hlístic brzo na jaře, systém nástrah a úkrytů, kam mohou zalézt a kde je pak sbíráme,“ uzavírá. Pomoci mohou také přirození predátoři, například ježci, ropuchy nebo některé druhy ptáků. Zahrada, která jim poskytne vhodné podmínky, bývá vůči slimákům odolnější.
Zdroj: kupi.cz, upraveno podle článku Lucie Rybnikářová Dneboská, citace převzaté z původního rozhovoru
Červen je právem považován za nejzelenější měsíc v roce. Zahrady jsou v plné síle a na záhonech by neměl zůstat ani kousek prázdný!
K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.
Často způsobují největší škody až v průběhu léta a na podzim, ale po mírné zimě pustoší záhony už na jaře.
V boji proti plzákům španělským lze použít dusíkaté vápno podobně jako na hubení plevele. Ideálně na konci zimy a v předjaří, dříve než vyraší dřeviny.
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
