Jezdíme se známým po různých oblastech, po okolí Šumavy i Středočeské vrchoviny. Ať jedeme kamkoli, vždy jsou vlci s námi.
Ohýbání větví používáme k tvarování stromku, přiblížení plodnosti, nebo ke zvýšení květní násady na jednotlivých větvích.
Pěstitelské tvary hrušně se mnohdy podobají jabloním. Na bujně rostoucích podnožích se však hrušně dožívají vyššího věku než obdobné jabloně.
Výchovný řez ovocných stromků a keřů by měl následovat co nejdříve po výsadbě. Jeho jarní provedení se však liší od podzimního.
Mnoho let se autor následujících řádků setkává ve své sadařské praxi s následky chybného řezu ovocných stromů. Vybíráme příklady omylů.
Keřovitě rostoucí jeřáb Koehnův s řídce průhlednou korunou a rozložitými větvemi v horní části koruny dorůstá do výšky tří metrů.
Někdy se stává, že nově vysazený stromek vykvete. Často jabloně, broskvoně či meruňky na slabě rostoucích podnožích. Vzniká riziko zababčení.
První rok po výsadbě do zahrady představuje pro nový stromek nesmírně důležité období. Dřevina vytváří korunu a stabilní kořenový systém.
Pro mandloně a meruňky nastává čas jarního řezu v době od probuzení poupěte až do kvetení. Korunku přitom můžeme tvořit z rok starých roubů.
Vyměnit stromy v jabloňovém sadu jsem se definitivně rozhodl, když už jim do třicítky chyběly dva roky. A tak se i stalo.
Ovoce z vlastní zahrady si právem ceníme. Začínáme-li zahrádkařit, věnujme své úsilí osvědčeným druhům. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
