Kontrolujeme oplocení zahrady, popřípadě ochranu jednotlivých stromů, přezimované zeleniny a okrasných rostlin (skalniček a dalších). Venkovní konifery včas svážeme, aby se pod tíhou sněhu nezlámaly.

Z korun stromů a z jejich nejbližšího okolí pečlivě odstraníme všechny mumifikované plody (napadené moniliovou hnilobou), kterých jsme si dřív nevšimli. Je důležité provést toto opatření nejpozději do konce února.

Tzv. mumie moniliózních plodů by nikdy neměly zůstat přes zimu na stromech, aby příští úroda byla chráněna před zdrojem nákazy

Úroda: pozor na choroby, škůdce i změny teploty

Uskladněné ovoce, zelenina a brambory vyžadují optimální teplotu a vlhkost. Včas odstraňujeme hnijící výpěstky. Samozřejmostí by mělo být, že do skladovacích prostor se nemohou dostat myši, hraboši a jiní nežádoucí živočichové. Značnou pohromu mohou v lednu způsobit i plži, zejména pak slimák největší. Minimálně ve čtrnáctidenních intervalech bychom měli podrobit kontrole celou loňskou úrodu a včas  odstranit výpěstky, které jsou napadeny chorobou. Uchráníme tak zdravé plodiny před nákazou. I když to mnohde není snadné, bez udržení optimální teploty a vlhkosti vzduchu úrodu neochráníme.

Jablka snesou nižší teploty, brambory ne

Pro většinu odrůd jablek a hrušní je optimální teplota skladování 2 až 5 oC, i když např. u odrůdy Ontario při nízké teplotě může docházet k určitým poruchám. Jablka vyžadují i vysokou vzdušnou vlhkost, nejlépe nad 90 %.

Obdobné požadavky na teplotu mají i brambory, avšak při teplotě pod 2 °C již sládnou. Vlhkost vzduchu by u brambor měla být o něco nižší (75 až 85 %).

Kořenová i košťálová zelenina

Podobné podmínky vyhovují i většině druhů kořenové a košťálové zeleniny, navíc jim pokles teploty mírně pod 0 °Cvětšinou nevadí. Vlhkost vzduchu v prostorách, kde se skladuje cibule a česnek by měla být podstatně nižší (60 až 70 %).

• Cibule snáší i slabé zmrznutí, ale za předpokladu, že v době, kdy je zmrzlá, se s ní nebude manipulovat. Oproti tomu česnek nesmí nikdy zmrznout.

Cibulky a hlízy okrasných rostlin

Obdobnou pozornost věnujeme v lednu i skladovaným cibulím a hlízám okrasných rostlin. I ty je třeba skladovat ve vhodném prostředí a poškozené kusy včas odstraňovat.

V případě, že skladujeme semena fazolu, kontrolujeme u nich případný výskyt zrnokazů. Pokud zrnokazy zjistíme, umístíme semena na jeden až dva dny do mrazničky (- 18 °C) a poté je v pevném neprodyšném (nejlépe skleněném) a pevně uzavřeném obalu skladujeme v co nejnižší teplotě.

Semena fazolu poškozená zrnokazem

Pokojové rostliny

Vzhledem k tomu, že pro převážnou většinu pokojových rostlin je zimní období značně nevyhovující (především kvůli krátkému dni, nedostatku světla, nízké vzdušné vlhkosti a vysoké teplotě), snažíme se jim zajistit co nejoptimálnější podmínky. Vedle jiného:

• Uzpůsobíme zálivku (většinou omezíme).
• Přemístíme rostliny na světlejší a chladnější místo.
• Rostliny mlžíme apod.

Jedině tak zajistíme, aby pokojovky netrpěly abiotickými poruchami (třeba opadem listů nebo zasycháním a hnědnutím jejich okrajů a špiček, etiolizací) a taktéž aby nebyly přecitlivělé na napadení různými chorobami a škůdci.

Příčinou takto silného poškození pokojového banánovníku je pouze suchý vzduch

Musíme-li provést ošetření pokojových rostlin proti škůdcům nebo chorobám, ošetření zásadně neprovádíme v obytných místnostech. Do obytných prostor vracíme ošetřené rostliny až po několika dnech.

Foto autor

Mechanické poškození a infekce

K infekci dochází v naprosté většině případů až po nějakém mechanickém poškození plodů. To může zavinit obaleč jablečný nebo nějaký jiný hmyz, ale také poranění od krup a jiné. Nejvíce jsou touto chorobu poškozovány odrůdy Bohemia‚ Kid‘s Orange, Ontario‚ Rubín a Šampion, ale i některé další.

Moniliová hniloba jablek

Základem ochrany je včasné a důsledné odstraňování všech napadených plodů (včetně spadlých) a zábrana mechanického poškození plodů (ochrana proti živočišným škůdcům). Specifická ochrana proti moniliové hnilobě jádrovin sice neexistuje, ale chorobu omezuje pozdní ošetřování jabloní proti strupovitosti.

Příčinou této biotické poruchy  je nedostatek vápníku v plodech. Porucha se vyskytuje především na mladých, bujně rostoucích stromech, na větších plodech a to především u odrůd Angold, Bohemia, Coxova reneta, Dukát, Šampion, Topas, ale i některých dalších.

Výskyt hořké skvrnitosti podporuje:

• nepravidelná zálivka (dlouhodobější období sucha bez dodatkové zálivky),
• nadbytek dusíku a draslíku v půdě,
• radikální (hluboký) řez.

Hořká skvrnitost jablek

Opakované postřiky pro doplnění vápníku

U stromu s pravidelným výskytem této poruchy se doporučuje od července čtyři až šest ošetření (postřik listů a především plodů) ve čtrnáctidenních intervalech speciálními přípravky s lehce přijatelným vápníkem.

Někdy postačí i postřik rostlin vhodně zředěnou rozpustnou frakcí ledku vápenatého (pozor, nezaměňovat v tomto směru s neúčinným ledkem amonným s vápencem!). Nějaké případné hygienické závadnosti těchto ošetření se není třeba obávat. Ve všech případech je možné plody konzumovat jen po běžném omytí vodou.

Prevence skvrnitosti

Nedostatku vápníku a výskytu hořké skvrnitosti lze zabránit vhodnou pěstitelskou péčí. Pro jabloně je důležité zejména:

• Obohacovat půdu kompostem.
• Růst stromu by měl odpovídat jeho plodnosti.
• Jádrovinám svědčí vápnění mletým dolomitickým vápencem každé tři roky.
• Pro přihnojení se hodí ledek amonný s vápencem spíše než dusíkatá hnojiva.
• Příjem vápníku snižuje také draslík.