Z různých důvodů, někdy i kvůli sousedům, budujeme živý plot. Dřeviny si vybírejme také s vědomím, že mohou být různě jedovaté.
Nejen krásné květem, ale i se zajímavým vegetačním cyklem, nenáročností na stanoviště a prudce jedovaté. To vše v sobě skrývají ocúny.
K originální prezentaci jídel se hojně používají barevné květy či výrazné listy. Některé by měly zůstat jen na okrasu. Jsou totiž jedovaté!
Často zaměňujeme vřes a vřesovec, stejně tak zlatici a zlatý déšť. U druhého příkladu by mohla být záměna dost fatální. Proč?
Znáte durmanovce? Nejspíš ano, ale pod jiným názvem. Možná pod počeštěným latinským jménem brugmansie. Protože slovo durmanovec se neužívá.
Skříňka s líčidly. Snad každá z hereček má tu svou, na niž nedá dopustit. Kdybyste přesto tápali, najděte si stejnojmennou knížku Adolfa Branalda!
Ocúny umí překvapit. Některé kvetou na podzim, zatímco listy s plody vytvářejí na jaře. Pozoruhodné vlastnosti rostliny zachycují její lidová jména.
Zavařování domácí úrody předchází někdy až mravenčí píle v péči o plodiny. Trvá od časného jara do podzimu. V létě nastávají šťastné chvíle sklizně.
Když se dětí zeptáte, jaké znají jedovaté rostliny, obyčejně odpoví: „Jedovaté a nebezpečné je vraní oko čtyřlisté, protože se jeho plod dá splést s borůvkou.“
V době epidemiologické uzávěry roku 2021 spustila Botanická zahrada hl. m. Prahy pro své příznivce tematické online přednášky. Jedním z námětů prvního takového cyklu se stal svět jedovatých rostlin.
Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.
