Jak správně sklízet plodovou zeleninu?
3. 7. 2026Pravidelná sklizeň podporuje další násadu plodů. Kdy sklízet okurky, papriky, rajčata, cukety a lilky, aby rostliny plodily co nejdéle?
Vysoké teploty mohou u cuket a tykví způsobit převahu samčích květů. Proč rostliny v horku kvetou naprázdno a co s tím dělat?
Vysoké teploty mohou u tykví a cuket dočasně změnit poměr samčích a samičích květů. Proč rostliny v horku kvetou naprázdno a co s tím může zahrádkář dělat?
Lilkovité a tykvovité. To jsou dvě čeledi, které nás zajímají, okolo kterých se točí v létě svět. Potíže se špatným nasazováním tykví, cuket, rajčat, paprik dokáže vytěsnit na okraj témata, která v rozhovorech řešíme. Letos je častý dotaz na cukety a tykve, které kvetou naprázdno. Jestli jsou rostliny třeba jen samčí nebo samičí, jak to vlastně je. Ne tak často „nechceš cuketu“, ale i „máš taky jen samčí rostliny?“
Tykvovité vytvářejí na jedné rostlině jak samčí, tak samičí květy. Díky šlechtění je podíl samičích mnohem vyšší než byl dříve, dokonce u okurek se dosáhlo takové dokonalosti, že samčí květy na rostlinách nejsou, plody těchto odrůd se vytvářejí bez opylení. Naopak opylení je pro ně zkázou. Takovým hadovkám včela, která přiletí na květ s pylem jiné okurky, celoživotně zkazí postavu. Na jejím štíhlém těle se objeví tlusté místo nad tvořícími se semeny.
Kdyby nebylo Kolumba a jeho následovníků, tykve bychom neměli. Nevím, jaké teplotní poměry byly v místě jejich domoviny, v Americe, ale mají zvláštní způsob řešení, reakci na vysoké teploty. Dokonce je tento stav pojmenován. Je to horkostní poškození dýňovitých. Při teplotách nad 38 °C zpomalují mladé rostliny růst, v závislosti na odrůdě jim žloutnou listy, podobně jako když jsou na jaře postižené chladem. Vysoké teploty mohou být příčinou toho, že plody zůstanou malé (krní) i u odrůd mívajících opravdu velké plody. A také mohou dočasně tvořit jen samčí květy. Z květů, které by normálně byly samičí, se tvoří květy samčí. Stačí jen velmi krátké období vysokých teplot a rostlina takto reaguje. Možná si řekne, že je lepší přežít jako rostlina a potomstvo plodit až v lepších podmínkách. Na prostý růst potřebuje méně energie, živin, vody, jakmile by vyživovala plod se semeny, je taková rostlina schopná sebeobětování. A ono by to při vysokých teplotách a suchu nemuselo vyjít.
Ochrana je problematická. Snížení teplot okolo rostlin, rostlin samých. Mulčování, které částečně pohlcuje, částečně odráží tepelné záření, snižuje ohřívání půdy. Netkané či jiné textilie odrážejí světlo i teplo, proudící vzduch, mlžení, zálivka umožňující výpar vody snižují teploty okolo rostlin, zejména pod krytem. Venku je zajištění proudění vzduchu horší. Opatření, která využívají zchlazování rostlin výparem vody, mohou na druhou stranu vést k rychlému rozvoji houbových chorob…A tak nejspíše počkáme, až se počasí zlepší, přihnojíme, aby vzrůstný vrchol vytvořil nové listy a základy květů, které budou v nižších teplotách zase jak samčí, tak i samičí. Mezitím nám dorostou plody, které se stihly vyvinout před horky, za krátký čas nasadí i nové květy na přirůstající nejmladší části rostliny.
Foto Shutterstock
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.