Správná sklizňová zralost jádrového ovoce nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí.
Pak nám pomohou další znaky: barva jadérek, vybarvení slupky i padání plodů za bezvětří.
Předčasná sklizeň má za následek scvrkávání plodů, hnědnutí slupky a fyziologické skvrnitosti. Plody bývají navíc nedostatečně vybarveny, bez typické vůně a zpravidla chutnají mdle.
Pozdní sklizeň plodů zvýší jejich choulostivost při sklizni, během skladování pak plody brzy moučnatí, měknou a jsou náchylnější k hnilobě, skvrnitosti slupky a sklovitosti dužniny.
Plody hrušně odrůdy Laura sklízíme koncem srpna až začátkem září, foto L. Kožešník
Jablka se vyplatí přebírat a třídit již při samotné sklizni, kdy ke skladování vybereme jen nejlepší plody bez vad – ostatní přednostně spotřebujeme. Platí zásada, že čím méně je s ovocem manipulováno, tím lépe se skladuje a je trvanlivější.
Fyziologickou skvrnitost neboli hořkou pihovitost jablka poznáme na slupce podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Září nám jako první podzimní měsíc nabízí čas na rozloučení s létem. Čekají nás teplé a příjemné dny, začátkem měsíce ještě kvete velké množství květin.
Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
V obdobích největších letních veder patří kypření půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Po každém větším dešti nebo zálivce je nutné kypřením přerušit kapilaritu půdy. Okopávku můžeme nahradit mulčováním půdy.
Je to tak, ideální je sbírat/sklízet tak akorát i se šťopkou..vyzkoušet si tu správnou techniku sběru a dávat pozor, aby se plody nepoškodily jak utrhnutím, tak při dávání do košíku a do beden. Zajistíte si tím mnohem delší trvanlivost..