Kdy můžeme pokácet strom na vlastní zahradě bez povolení a kdy musíme žádat úřad? Pravidla, lhůty, pokuty i kdy zavolat odborníka.
V kostce: Pokácet strom bez povolení smíme jen za přesně daných podmínek. Klíčovým limitem je obvod kmene 80 cm měřený ve výšce 130 cm nad zemí. Vegetační klid trvá od 1. října do 31. března a mimo něj je kácení v Česku výrazně omezené. Větší a problémové stromy patří do rukou odborníků – vlastní zdraví a bezpečí za to stojí.
Kdy můžeme pokácet strom na vlastní zahradě bez povolení a kdy musíme žádat úřad? Seznamte se s pravidly, lhůtami i riziky svépomocného kácení. Poradíme vám, jak postupovat, abyste se vyhnuli vysokým pokutám a zajistili bezpečnost svou i svého majetku.
Spadlá větev na auto, popraskané střešní tašky nebo nervózní pohled souseda. Pokácení nesprávného stromu nebo volba špatného postupu může stát víc než celá zahrada. Přitom stačí znát základní pravidla. Tento článek vás provede tím nejdůležitějším: kdy můžeme kácet sami, kdy potřebujeme úřad a kdy volat profesionály.
Pozor: to, že kácíme v zimě, automaticky neznamená, že nepotřebujeme povolení – jde o dvě samostatné podmínky.
Kácení u nás reguluje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny spolu s vyhláškou č. 189/2013 Sb. Hlavní zásadou je kácení v období vegetačního klidu, tedy mezi 1. říjnem a 31. březnem. Mimo toto okno je kácení dovolené jen výjimečně, například při bezprostředním ohrožení života či majetku. V období vegetace mají stromy listy, aktivní mízu a v jejich korunách často hnízdí ptáci, jejichž rušení je v rozporu se zákonem o ochraně živočichů.
Tip: Měříme vždy obvod, nikoliv průměr. Obvod 80 cm odpovídá průměru zhruba 25 cm. U ovocných dřevin na zahradách platí volnější pravidla a lze je kácet bez povolení i při větších rozměrech (stále však v době vegetačního klidu).
Pro většinu majitelů zahrad existuje výjimka, která řeší 90 % případů. Bez povolení lze kácet, pokud strom splňuje všechny tři podmínky:
Vždy, když není splněna některá z výše uvedených podmínek. Žádost se podává na obecní úřad v místě, kde strom roste. Úřad má na vyjádření 60 až 90 dní. Pokud se nevyjádří, neznamená to souhlas – vždy vyčkejme na písemné rozhodnutí.
Úřady nejčastěji uznávají tyto důvody:
Naopak estetické důvody (stín na bazén) nebo spadané listí obvykle jako důvod ke kácení neobstojí. Detailní návod, jak žádost sepsat, najdete v podrobném článku na webu Kapos Green.
Existují situace, kdy je svépomocné kácení příliš riskantní:
V těchto případech se využívá rizikové kácení stromů. Arborista strom „demontuje“ shora dolů pomocí lanové techniky a kusy kontrolovaně spouští k zemi.
Cena za rizikové kácení se v roce 2025 pohybovala mezi 5 000 a 30 000 Kč za strom. Odvíjí se od výšky stromu, dostupnosti místa a nutnosti použití plošiny. Kvalitní firma by měla mít pojištění odpovědnosti (škody na majetku mohou jít do statisíců) a odbornou certifikaci, například ETW (European Tree Worker).
Nezapomínejme, že za kácení bez povolení hrozí fyzickým osobám pokuta až 20 000 Kč, u firem až 1 000 000 Kč.
Potřebujete poradit s kácením nebo zajistit bezpečnou likvidaci stromu? Navštivte kaposgreen.cz, kde najdete odborníky na rizikové kácení i arboristiku.
Foto Shutterstock
Čtenáři se ptají, odborník odpovídá. V tomto díle se zaměříme na časté problémy se švestkami a také na choroby a škůdce ořešáku.
Kácení dřevin se provádí především v době jejich vegetačního klidu, což je právě teď, využít můžeme i tzv. kopicování (pařezení).
Vedle úrody přinášejí ovocné dřeviny i starosti. Příkladem budiž dotaz na churavějící ořešák a odpověď, jak problém s ním vyřešit.
Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat. Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský přívlastek: dřevní houby.
Přirozený červnový propad plodů u ovocných stromů začíná ve druhé polovině června. Je nejčastěji následkem nedostatečného oplodnění, napadení stromu škůdci, nepříznivého počasí během květu, mrazových škod nebo i silného konkurenčního boje plodů.
