Jarní bylinky mají obrovskou sílu. Naučíme vás, jak využít devětsil na stres a kašel a jak si připravit domácí česnáčkový ocet.
Probouzející se příroda nám v dubnu nabízí to nejlepší pro očistu organismu i mysli. Zatímco bříza čistí krev a smrkové výhonky léčí kašel, existují i méně známí hrdinové jarních strání. Jak využít magickou sílu devětsilu a proč v kuchyni nahradit pažitku česnáčkem?
Duben je pro zahrádkáře a bylináře měsícem plným práce. Každý den můžeme pozorovat, jak se pupeny mění v zelené lístky plné minerálů a vitaminů. Je to ideální čas na sběr mladých březových lístků, které jsou základem jemných očistných čajů, nebo kopřiv (ty sbírejte jen do poloviny května). Kromě známých bylinek, jako je sedmikráska, jitrocel nebo prvosenka, se však v přírodě objevují i dva poklady, o kterých se tolik nepíše, a přitom mají neobyčejnou sílu: devětsil lékařský a česnáček lékařský.
Už jeho název napovídá, že jde o rostlinu mimořádného významu. Devítka byla posvátná u Keltů i starých Egypťanů. Devětsil roste na březích potoků a v lesích, kde ho poznáte podle velkých listů.
Devětsil lékařský
Protože má kořen devětsilu velmi specifickou vůni, je ideální ho naložit:
Kořen devětsilu
Česnáček miluje stín a polostín. Jeho listy chutnají podobně jako medvědí česnek, ale jsou jemnější. Je to vynikající pomocník pro jarní očistu krve, jater i srdce.
Česnáček je nejlepší čerstvý. Nakrájený na chleba s máslem, do pomazánek nebo polévek dodá tělu potřebný vitamin C a A.
Česnáček lékařský
Pár stonků česnáčku vložíme do láhve s kvalitním jablečným nebo vinným octem. Necháme 3–6 týdnů louhovat ve stínu. Získáme tak úžasné dochucovadlo, které si uchová léčivé látky i česnekové aroma po celý rok.
Foto autorka a Shutterstock
Březen je měsícem probouzení. Zatímco na horách si příroda dává načas, v nižších polohách se už můžeme těšit pohledem na první posly jara.
Přicházející jaro sebou přináší i únavu a tělo je poněkud zesláblé nedostatkem slunce a pohybu. Jarní bylinky pomohou vrátit potřebnou sílu.
Mladou nať jarních rostlin, jako je bršlice či kopřiva, sbíráme krátce po vyrašení. V kuchyni používáme jen mladé, křehké vrcholky.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
